Drony pomohou sadařům cíleně také hnojit, brzdí je však legislativa

Při aplikaci metod precizního zemědělství se na českých polích lze stále častěji setkat s využíváním dronů. Významný potenciál pro zefektivnění práce nabízí tato technologie i v ovocnářství. Aplikační drony totiž umožňují cíleně ošetřovat konkrétní ohniska napadená škůdci, zároveň se díky nim sadaři mohou během hnojení zaměřit pouze na některé části sadu. Využití aplikačních dronů je ocení sadaři například po vydatných deštích, kdy se do terénu obtížněji dostává těžká technika.

Používání dronů je však zatím v tomto odvětví spíše výjimečnou záležitostí. „V současné době je na území ČR využití dronů v ovocnářství spíše rarita. Nicméně v některých ekonomicky a technologicky vyspělejších zemích na západ od nás, se drony a robotizované systémy poměrně často používají,“ popisuje Tomáš Nečas z Ústavu ovocnictví Mendelovy univerzity v Brně.

Upozorní na choroby a určí i zralost
Drony nacházejí uplatnění například v praxi brněnského ovocnářského družstva v Sadech Starý Lískovec. „Malý dron využívám spíše jako hobby, pro kontrolu porostů, popřípadě v zimních měsících k monitoringu pohybu zvěře,“ popisuje Vít Blaha, vedoucí místního ovocnářského družstva a dodává, že do budoucna si dokáže představit uplatnění této technologie i pro kontrolu zdravotního stavu porostu.

Vedle zmíněných možností však mohou drony sadařům zefektivnit práci i v řadě dalších oblastí. „Drony pomáhají identifikovat choroby, plevel i fyziologický stres rostlin vyvolaný například suchem nebo nedostatkem živin,“ říká Vítězslav Škoda, zakladatel společnosti AgroScan, která se specializuje na precizní zemědělství.

Firma navíc využívá drony i k rozmisťování pachových odpuzovačů, které slouží jako neinvazivní ochrana plodin před vysokou a černou zvěří. „Tuto metodu uplatňujeme zejména na polích, je však dobře využitelná i ve vinicích. Její hlavní výhodou je zejména rychlost a efektivita,“ nastiňuje Vítězslav Škoda.

Legislativa sadaře brzdí
Výraznější rozšíření používání dronů v ovocnářství nicméně prozatím naráží na současnou legislativu. „Od roku 2021 podléhá provoz dronů v celé EU novému režimu podle nařízení EASA, které platí i v ČR. Většina zemědělských dronů pro postřiky spadá do takzvané "specifické kategorie", což znamená nutnost získání povolení od Úřadu pro civilní letectví. Operátor musí být navíc registrovaný a mít odpovídající kvalifikaci a výcvik,“ vysvětluje Tomáš Nečas.

Velmi problematické je pak využití dronů k aplikaci hnojiv nebo pesticidů. Zákon o ochraně rostlin totiž povoluje letecký postřik pouze výjimečně a také v souladu s metodickými pokyny. „Drony totiž spadají pod definici letecké aplikace, jejich běžné využití je tím pádem zakázané. Podléhá povolení Ústavu pro státní kontrolu zemědělství a potravinářství, pokud to dále není stanoveno jinak. Za leteckou aplikaci přípravku se pro účely tohoto zákona nepovažuje aplikace přípravku ve formě granulí nebo kapslí bezpilotním letadlem z výšky nepřekračující 5 metrů nad pozemkem,“ doplňuje Vítězslav Škoda.

Obdobná situace podle něj přitom panuje i v polním zemědělství. „Stejná legislativní omezení platí i pro využití dronů na polích. Farmáři se tak často ocitají v situaci, kdy mají technologii k dispozici, ale její plné nasazení zatím není možné. Věříme ale, že se legislativa postupně přizpůsobí vývoji v praxi a zemědělci budou moci naplno využívat potenciálu nových technologií,“ uzavírá zakladatel společnosti AgroScan.

Autor: Martin Foral