Drony nad vinohradem, robot mezi řádky. Jak technologie mění práci českých vinařů

Brno, 8. října 2026 - Drony už neslouží jen k pořizování leteckých snímků, autonomní robot zároveň může převzít část práce, kterou dosud zajišťovaly traktory a jiné zemědělské stroje. Česká vinohradnictví tak postupně zavádějí prvky precizního zemědělství, které jim pomáhají zvládat nedostatek pracovníků, klimatické výkyvy i potřebu přesnějšího hospodaření. Podle odborníků přitom nejde o technologie, které by měly zcela nahradit lidskou práci, ale o nástroje, které mají pomáhat pracovat přesněji a efektivněji.

Nedostatek pracovní síly, ale také potřeba efektivnějšího a přesnějšího hospodaření patří k významným důvodům pro stále širší uplatňování automatizačních, senzorických a robotických systémů ve vinohradnické praxi. Děje se tak přitom nejen v Česku, ale i ve světě. „Využívají se například půdní a meteorologické senzory, GPS systémy, monitoring porostu nebo dálkový průzkum pomocí dronů a satelitních dat. Vinice není homogenní plocha – jednotlivé části se liší půdními vlastnostmi, dostupností vody, zdravotním stavem porostu nebo produkčním potenciálem,” říká Patrik Burg, vedoucí Ústavu zahradnické techniky MENDELU v Brně.

Autonomní roboti nacházejí uplatnění ve vinicích
Konkrétní podobu může mít automatizace například v podobě autonomního robota VitiBot, kterého využívá vinařství Kolby. Stroj dnes zvládá okopávání, nahrnování půdy do příkmenného pásu, mulčování trávy, zelené práce nebo rozsekávání rostlinného materiálu. Vinařství ho pořídilo mimo jiné kvůli úzkým sponům nových výsadeb, které začalo zakládat v roce 2021. „V prvním roce jsme po odečtení nákladů na robota vypočítali, že nám dokáže ušetřit okolo 900 tisíc korun ročně na 12 hektarech,“ uvádí Ondřej Stejskal, ředitel společnosti Kolby a Reisten. Podle jeho zkušenosti může robot zastat práci přibližně za dva traktoristy.

VitiBot je závislý na GPS a RTK, které umožňují velmi přesně určit jeho polohu a navigovat ho mezi řádky vinice. Pokud je signál v některých místech slabý nebo vypadne, robot se může zastavit a potřebuje zásah člověka. „Je to stále poloautonomní. Musí se dovézt na vinici a když se kvůli něčemu zastaví, tak k němu člověk musí dojít a znovu jej zprovoznit,“ popisuje Stejskal. I podle Burga jsou autonomní robotické systémy v českých vinicích zatím spíše ojedinělé a jejich širší využití bude záviset také na ekonomické dostupnosti.

Vinaři využívají drony k monitoringu i aplikaci přípravků
Vedle robotů se ve vinicích uplatňují také drony. Vinařství Sonberk je v minulosti využívalo například při sledování chřadnutí a odumírání révy nebo při vyhodnocování intenzity růstu a teploty porostu. Letos ale dron poprvé využilo také přímo k aplikaci přípravků, konkrétně granulovaného Bacteriosolu na podporu biologické aktivity půdy a listových přípravků Nourivit Plus a Nourivit Calcium, které mají podporovat vitalitu a odolnost rostlin.

Právě využití dat z dronů ukazuje, že cesta k preciznímu vinohradnictví není pouze otázkou pořízení nové techniky. Sonberk sice data z dronů má, podle svého vinohradníka Romana Slouka s nimi ale zatím příliš nepracuje. Samotný dron, senzor nebo kamera tak ještě precizní vinohradnictví nevytváří. „Důležité je umět získaná data správně vyhodnotit a následně podle nich rozhodnout o konkrétním zásahu. Do budoucna se jako perspektivní jeví využití pro variabilní hnojení nebo cílenou aplikaci přípravků na ochranu rostlin nebo přesnější řízení vodního režimu“ dodává Burg.

„Vinařství a vinohradnictví u nás dává práci zhruba 20 tisícům lidí a zejména práce ve vinicích je velmi náročná na lidskou pracovní sílu. Jsme proto rádi za každou inovaci, která lidem jejich práci usnadní.“ říká Zbyněk Vičar, ředitel Vinařského fondu ČR. Technologie tak mohou postupně přebírat jednotlivé činnosti, které jsou fyzicky náročné, opakují se nebo vyžadují průběžné sledování. Jejich smyslem je kromě řešení zmíněného nedostatku pracovní síly, taky uvolnit odborníkům ruce pro činnosti, kde je nezastupitelná jejich zkušenost. Budoucnost českého vinohradnictví tak bude spojena s preciznějším hospodařením a přesnějšími zásahy ve vinici. Rozhodující ale i nadále zůstane zkušenost odborníků, kteří budou mít díky datům a automatizovaným nástrojům k dispozici více informací pro svá rozhodnutí.

Autor: Pavla Pilchová