Nejčastěji detekované problémy na polích? Plýtvání s hnojivy nebo podcenění škůdci

Brno, 24. září 2025 - Dopady klimatických změn, rostoucí tlak zahraniční konkurence i unijní regulace nutí české zemědělce maximalizovat efektivitu hospodaření. Zásadní roli přitom hraje systematický sběr a analýza dat o stavu zemědělských pozemků. Právě s těmito činnostmi pomáhá farmářům česká společnost AgroScan, která využívá drony vybavené multispektrální kamerou pro detailní monitoring porostů. Díky sesbíraným informacím může zemědělec odhalit slabá místa v postupech a nastavit preciznější strategii hospodaření.

„V praxi se velmi často setkáváme například s neefektivním nakládáním s hnojivy nebo postřiky,“ popisuje Vítězslav Škoda, zakladatel společnosti AgroScan. Farmáři podle něj běžně aplikují látky plošně, bez ohledu na aktuální stav a variabilitu porostu na poli. Pomocí monitoringu pracujícího s vegetačními indexy, které na základě odrazivosti světla určují obsah chlorofylu, a tím i růstovou fázi a vitalitu rostlin, je však možné přesně identifikovat nejen oslabené zóny, ale také místa s vysokým výnosovým potenciálem nebo výskytem plevelů.

Zemědělec tak má přehled o aktuálním vývojovém stádiu plodiny a ví, jaký typ hnojiva rostlina v danou chvíli nejlépe využije. Díky tomu lze přesně cílit nejen výživu, ale i aplikaci herbicidů pouze tam, kde je to skutečně potřeba. „Tento přístup je efektivnější, ekonomicky výhodnější a zároveň šetrnější vůči životnímu prostředí,“ doplňuje Vítězslav Škoda.

Podceněný boj se škůdci
Dalším častým problémem, kterému lze kvalitním monitoringem hospodářských pozemků předejít, je pomalá reakce na činnost škůdců. V minulých letech byly v daném směru největším postrachem farmářů zejména kolonie hrabošů. „Klíčovým obdobím je podzim, kdy je možné včas zachytit přemnožení a zasáhnout dříve, než dojde k poškození nově zakládaných porostů. Na jaře je pak nutné ověřit, jak kolonie přečkaly zimu, a podle aktuální situace zvolit další postup,“ nastiňuje.

Dron dokáže nasnímat pole multispektrální i RGB kamerou. Multispektrální analýza odhalí místa, kde porost chybí nebo je oslabený, což často ukazuje na aktivitu hrabošů. RGB kamera pak poskytne vizuální ortofotomapu, na které lze přesně ověřit výskyt holých ploch bez vegetace. Farmář pak má přesnou představu o tom, kde se nacházejí vstupy do nor hlodavce, což mu zrychlí práci při ručním vkládání granulovaných rodenticidů.

Obdobně lze pomocí dronů sledovat i škody způsobené srnčím či černou zvěří. Jejich vnikání na pozemek může farmář zabránit pomocí pachových odpuzovačů, které se běžně instalují po okrajích pole. Společnost AgroScan však vyvinula unikátní metodu plošného rozmisťování pachových nosičů pomocí dronu se speciálně upraveným dávkovacím modulem.

„Z naší zkušenosti víme, že plošné zapachování působí na zvěř silně odpudivě napříč celým polem. Výsledkem je, že dané území opustí a přesune se jinam,“ vysvětluje Vítězslav Škoda. Klíčové je podle odborníka na precizní zemědělství zavést do porostu rušivé podněty ještě předtím, než tam zvěř vstoupí – typicky hned po výsevu, při nástupu vegetace nebo před kladením srnčat.

Špatné hranice pozemku
Dalším častým problémem, kterému lze díky pravidelnému monitoringu předejít, je nepřesné vymezení hranic hospodaření v rámci dílu půdního bloku (DPB). „Pro zemědělce je zásadní mít jistotu, že hospodaří přesně v rámci hranic svého DPB. Je to nezbytné především z pohledu dotací, které jsou vázány na deklarovanou výměru. Hranice evidovaná v portále LPIS proto musí odpovídat skutečně oseté ploše a deklarované plodině,“ vysvětluje Vítězslav Škoda. Pokud se při kontrole zjistí rozdíl mezi deklarovanou a skutečně obhospodařovanou plochou, tak farmáři část dotace nemusí být vyplacena a v krajním případě mu hrozí i pokuta.

V případě zemědělců, kteří chtějí mít jistotu, že skutečně hospodaří v rozsahu výměry svého DPB evidovaného v LPIS, je možné například nechat si pole detailního nasnímat pomocí dronu. „Dron zvládne nasnímat celou plochu v detailním rozlišení 3 centimetry na pixel. Následně je možné hranici DPB digitálně zpřesnit tak, aby odpovídala skutečnosti v terénu. Výsledný zákres pak může sloužit jako podklad pro aktualizaci hranic v LPIS,“ doplňuje zástupce společnosti AgroScan.

Data budoucností zemědělství
Tlak na ekonomickou udržitelnost zemědělské výroby bude podle odborníka v následujících letech dále sílit. V této souvislosti se práce s daty stane nedílnou součástí moderní agronomické praxe. „Zemědělství se bude nadále vyvíjet směrem k větší datové preciznosti. Kdo dnes začne sbírat a vyhodnocovat informace, bude mít zítra konkurenční výhodu nejen na trhu, ale i při správě vlastního podniku,“ uzavírá Vítězslav Škoda.

Autor: Martin Foral