Díky robotizované stáji Zemědělské a obchodní družstvo Hlavnice zvyšuje dojivost

Hlavnice (Opavsko) 22. října (ČTK) - Družstvo má přes 40 zaměstnanců a v posledních letech se potýkalo s nedostatkem lidí. "S novým způsobem odpadla fyzicky náročná ruční práce dojičů. Posunulo se to více do 'manažování' stáda, k práci se softwarem. Práce se z těžké dřiny změnila na více sofistikovanou a takovou klidnější," řekl Juroš.

Při první návštěvě dojicího robota robotické rameno za asistence zootechniků krávu naskenuje a uloží si ji do paměti. Pak se krávy naučí chodit tam samy. "Dojnice vejdou do účinného prostoru, po přečtení čipu ta jednotka už ví, jaká dojnice přišla, jaký má tvar vemene, jaký má tvar struku, a automaticky nasazuje," řekl Juroš.

První skupinu zvířat přestěhovalo ZOD do nové stáje na konci května a nyní je na 90 procentech kapacity. Jeden z důvodů, proč se pro modernizaci rozhodlo, bylo zvýšení produkce mléka. "Ač jsem pesimista, tak musím říct, že nás mile překvapilo, jak produkce šla za těch pět měsíců nahoru. Dřív, když bylo nejlíp, tak jsme se pohybovali v průměru na stádo kolem 36 litrů na den a kus. A teď jsme se v letních měsících dokázali dostat i na nějakých 42 - 43 litrů," řekl ředitel.

Vedoucí vnějších vztahů Zemědělského svazu ČR (ZS) Michal Procházka řekl, že průměrná návštěvnost robota u krav v Hlavnici dosahuje 3,1 dojení za den, což je velmi nadstandardní, a dojivost řadí podnik k nejlepším v republice. Předseda ZS Martin Pýcha uvedl, že robotizace v chovu dojnic je jedním z nejrychleji se rozvíjejících trendů českého zemědělství. Robotické systémy obsluhují asi 18 procent všech dojnic v Česku.

"Moderní robotické stáje pomáhají řešit dlouhodobý nedostatek pracovních sil, zvyšují efektivitu výroby i úroveň péče o zvířata. V současnosti má v Česku dojicí roboty přibližně 270 podniků a jejich počet dál roste," uvedl Pýcha. ZOD Hlavnice je podle něj skvělým příkladem zemědělských podniků, které propojují špičkové technologie, vysokou úroveň welfare (životní pohody) zvířat a stabilní produkci mléka.

Juroš řekl, že jim situace umožnila postavit novou stáj na zelené louce, což jinak není příliš obvyklé. Technologii dodala společnost AGRO-partner. Její majitel Tomáš Hrůša řekl, že stavba byla výjimečná i konceptem, kdy ji mohli připravovat už od studie. "V České republice není až tak běžné, že by technologická firma zastřešovala celou dodávku. Ale dneska je to rovněž veliký trend," řekl Hrůša. Uvedl, že koncept počítá s volným pohybem krav, což zvířatům zajišťuje největší pohodlí a zároveň zefektivňuje práci s nimi.

"Všechny krávy mají na krku zařízení, kterému říkáme responder. Monitoruje zdravotní stav zvířete, to znamená pohyb, přežvykování a další údaje. V kombinaci s tím, že robot od každé krávy individuálně zkoumá kvalitu mléka, lze podle toho vyhodnotit i zdravotní stav zvířete. Všechna data jdou do zařízení, které pracuje na bázi AI, a my umíme vyhodnocovat budoucí zdravotní stav, co se týče třeba možnosti zabřezávání anebo i možnosti léčení krávy," řekl Hrůša. Péče o zvířata je podle něj na mnohem vyšší úrovni a jejich kontrola daleko vyšší, byť se pohybují po stáji volně.

Petr Štrébl z týmu společnosti AGRO-partner řekl, že je to individuální, ale obecně se krávy naučí chodit k robotu velmi rychle. K návštěvě je motivují granule, které jim chutnají a zároveň jim dodávají energii. "Systém pozná, v jaké části laktace kráva je a kolik dojí, a na základě těch dvou kritérií jí vytvoří rámec přístupu do dojicího robotu. Máme třeba krávu, která dojí hodně, je na vrcholu laktace, a systém jí umožní, aby se dojila pětkrát denně," řekl Štrébl.

Krávy ale podle něj neustále hledají něco dobrého, a tak k robotu chodí častěji, než by měly. Některé to zkoušejí klidně i dvacetkrát denně. "Ale když přijde takzvaně naprázdno, robotem je odmítnuta. Kráva vleze do robota, robot jí spočítá, že nemá dostatečně dlouhý interval od poslední návštěvy, a odmítne ji. A nedá jí nic," řekl Štrébl.