Automatizace v potravinářství
Digitalizace, robotizace nebo umělá inteligence jsou v hledáčku zemědělců v Kazachstánu
Zemědělství je v Kazachstánu druhým nejvýznamnějším ekonomickým sektorem hned po těžebním průmyslu. Představuje jeden ze základních pilířů národní ekonomiky a zároveň důležitý motor její diverzifikace. Odvětví navíc hraje klíčovou roli při zajišťování potravinové bezpečnosti země a domácí produkce pro obyvatelstvo. Vládním cílem do roku 2030 proto zůstává zvyšování jeho efektivity prostřednictvím rozsáhlé modernizace.
Kazachstánská ekonomika včetně zemědělství v současnosti prochází rozsáhlou digitální reformou, kterou prezident Kasym-Žomart Tokajev v roce 2026 označil za „Rok digitalizace a umělé inteligence“. Mezi hlavní trendy v agrárním sektoru patří spuštění jednotného digitálního ekosystému E-APK, celostátní sledovatelnost plodin, monitorování zdrojů založené na umělé inteligenci či rozsáhlá integrace digitálních technologií do chovu hospodářských zvířat.
Cíle jsou ambiciózní. Do roku 2028 by měla být více než polovina zemědělské půdy monitorována digitálními technologiemi, což má přispět ke zvýšení produktivity rostlinné výroby. Zemědělci se mají na umělou inteligenci spoléhat také při podávání žádostí o státní dotace.
Česká digitální řešení pro Kazachstán
České společnosti mají v oblasti precizního zemědělství, automatizace a smart farmingu co nabídnout. Velvyslanectví ČR v Astaně se proto společně s Ministerstvem zemědělství ČR rozhodlo uspořádat projekt na podporu ekonomické diplomacie zaměřený na prezentaci českých digitálních řešení pro zemědělsko-průmyslový sektor Kazachstánu. Jednalo se přitom o první akci s takto zaměřeným sektorovým profilem.
Kazachstánští účastníci se v reálném provozu seznámili se softwarovými systémy pro řízení podnikání v zemědělství, které zefektivňují práci, zpřehledňují hospodaření a usnadňují spolupráci se státními orgány. Představena byla řešení společností CleverFarm a AgData. Ve skleníku společnosti Čerstvě utrženo měli účastníci možnost vidět robota firmy Fravebot, který monitoruje růst plodin, přítomnost škůdců i zdravotní stav rostlin. Seznámili se také s technologiemi pro chytré větrání stájových objektů a skleníků vyvíjenými společností Haze. Liaz představil své autonomní letouny a firma Ulmanna na farmě svého zákazníka předvedla robotickou plečku s kamerovým naváděním řízeným umělou inteligencí.
Rozvoj moderního zemědělství se však neopírá pouze o komerční technologie, ale také o výzkum, vývoj a vzdělávání odborníků. Účastníci proto rovněž navštívili Českou zemědělskou univerzitu v Praze, kde diskutovali možnosti spolupráce v oblasti vzdělávání, přenosu know-how a odborné přípravy. Zástupci Technologické fakulty ČZU navíc představili spin-off technologickou firmu ProLab Engineering, jež vyvíjí autonomní prostředky.
Klára Zeldová, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR v Astaně
Článek byl uveřejněn se souhlasem redakce časopisu Moderní ekonomická diplomacie
