
Bonsackův stroj na cigarety znamenal revoluci v jejich rozšíření
Historie tabáku a kouření sahá až k indiánským civilizacím v Americe. Ve 20. století bývaly cigarety symbolem noblesy a nezávislosti, hojně kouřily filmové hvězdy i politici. Tento zvyk byl "in" až zhruba do 70. let, kdy se začala více přetřásat zdravotní rizika s ním spojená. O boom cigaret ve světě se zasloužil nápad Američana Jamese Bonsacka, který si 4. září 1880 nechal patentovat stroj na jejich výrobu.
Washington/Praha 3. září (ČTK) - Cigarety se zpočátku balily ručně, přičemž zručný dělník zvládl za minutu v průměru tři až čtyři kousky. To však poptávce po tomto zboží nedostačovalo. V roce 1875 proto společnost Allen&Ginter z Richmondu vypsala odměnu 75.000 dolarů tomu, kdo sestrojí první stroj na výrobu cigaret. Výzvy se chytil Bonsack, rodák z Virginie, a dokonce opustil školu, aby měl víc času na přemýšlení. O pět let později už spatřil světlo světa první prototyp, který mu ale zničil požár.
James Albert Bonsack (1859-1924) nelenil, stroj postavil znovu a podal patent, který byl schválen v roce 1881. Vynález dokázal ubalit až 200 kusů cigaret za minutu, přičemž do roku 1904 bylo dosaženo výkonu 600 cigaret za minutu. Bonsack se dal dohromady s dravým průmyslníkem Jamesem "Buckem" Dukem, s nímž se dohodli na licenci. První cigarety z Dukeovy továrny (značky Duke of Durham) byly baleny společně s baseballovými kartičkami.
S mechanizací výroby získala cigareta, dříve spíše luxusní výrobek, na popularitě a její ceny klesly. V roce 1919 se poprvé vykouřilo více tabáku v cigaretách než v dýmkách. Tabákový průmysl přišel také s agresivní a efektivní reklamou, díky níž se kuřáctví během první poloviny 20. století rozšířilo do světa.