Zemědělský výbor podpořil návrh SPD na kvóty na potraviny

16.12.2020 13:10

Kvóty by se měly týkat potravin, které se dají v ČR vyprodukovat. V mnoha případech v nich ale ČR není soběstačná, jde například o květák, brokolici, jahody nebo vepřové maso. Návrh dlouhodobě podporuje za Agrární komoru ČR její bývalý prezident Zdeněk Jandejsek. Proti naopak byl předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek.

Praha 16. prosince (ČTK) - Sněmovní zemědělský výbor podpořil 9. prosince zavedení kvót na vybrané základní potraviny, které se produkují v Česku. Měly by se týkat zhruba sta z více než 15.000 prodávaných potravin. Od roku 2022 by muselo být ve větších prodejnách 55 procent vybraných potravin z české produkce, následně by poměr rostl o tři procentní body ročně až do roku 2028, kdy by činil minimálně 73 procent. Návrh Radima Fialy (SPD) prošel hlasy vládní koalice a jeho domovské strany.

Kvóta by se neměla týkat maloobchodních provozoven s plochou do 400 metrů čtverečních nebo specializovaných prodejen. Přesnou definici specializované prodejny by mělo určit ministerstvo zemědělství. Výbor tyto návrhy schválil jako změny k vládní novele zákona o potravinách, která zavádí tresty za tzv. dvojí kvalitu potravin.

Kvóty by se měly týkat potravin, které se dají v ČR vyprodukovat. V mnoha případech v nich ale ČR není soběstačná, jde například o květák, brokolici, jahody nebo vepřové maso. Návrh dlouhodobě podporuje za Agrární komoru ČR její bývalý prezident Zdeněk Jandejsek. Proti naopak byl předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek.

"Je to ukázka toho, že nezvítězil zdravý rozum a respekt k právnímu řádu, ale populismus. Ten návrh, pokud projde, bude protiprávní, v nesouladu s evropskými principy, v nesouladu s tržním prostředím," řekl ČTK po jednání Šebek. Hlavně jde podle něj o důkaz toho, že české dotační principy podporující velké zemědělce nejsou nastaveny správně, protože ti nejsou schopni zajistit soběstačnost ČR v hlavních komoditách. Je potřeba se ptát, zda není vhodné tento model změnit, dodal.

Reakce ze strany EU, která si zakládá na jednotném trhu, se obává také poslanec Radek Holomčík (Piráti). Podle něj by se mohly restrikce ze strany EU dotknout nejenom vývozu potravin, ale veškerého exportu. ČR by pak čekaly velké hospodářské problémy.

Zastánci sporné novely argumentují tím, že i koronavirová krize ukázala, že je žádoucí, aby ČR byla soběstačnější v produkci potravin, které místní zemědělci dokážou vyrobit za stejných či nižších nákladů jako ti zahraniční.

Do výboru se návrh vrátil ze třetího sněmovního čtení, letos v březnu jej tam Sněmovna poslala poté, co neprošel návrh dvou desítek poslanců z klubů ANO, ČSSD, KDU-ČSL, ODS, KSČM a SPD, který měl od příštího zavést závazný podíl potravin původem z České republiky na tuzemském trhu. Týkat se to mělo potravin splňujících kritéria pro uvádění na trh s označením slovy "česká potravina". Norma měla začít určovat podíl o rok dříve než současný návrh, měla také dosáhnout až 85 procent českých potravin na pultech.

Výbor také podpořil přesun části pravomocí krajských hygienických stanic na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci, která by měla převzít kontrolu potravinového práva v provozovnách veřejného stravování. Proti tomu se postavilo ministerstvo zdravotnictví. Podle ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD) s návrhem souhlasil bývalý ministr Roman Prymula (za ANO), současný Jan Blatný (za ANO) změnil názor ministerstva na poslední chvíli. O návrhu nyní bude hlasovat v závěrečném čtení plénum Poslanecké sněmovny.


▲ Nahoru
V Kamenici zaznělo téma digitalizace pro velké i malé pivovary - video