Technické služby Mostu pěstují zeleninu ve věžích s automatizovanými technologiemi

Most 19. srpna (ČTK) - Vypěstované okrasné rostliny pracovníci vysadili na záhony, kruhové objezdy a další plochy ve městě. Zelenina teď míří do místních restaurací, časem by mohla končit ve školních jídelnách. ČTK to řekl ředitel technických služeb Michal Hartman.

Skleník si pracovníci sestavili sami, využívá vlastní solární elektrárnu i speciální úpravnu vody. "Je to taková trošku snaha vrátit se k historii, kdy technické služby rozsáhlé skleníky měly a všechno, co se sázelo ve městě, byla vlastní produkce," uvedl Hartman.

Skleník je rozdělený na dvě části. V jedné lze na ploše 200 metrů čtverečních vypěstovat až 3500 rostlin v 50 věžích. Půdu rostliny nepotřebují. Jednou za 20 minut se na kořeny, ke kterým má přístup vzduch, z nádrže spustí voda obsahující živiny. "Proto se tomu říká aeroponie. Odborníci uvádí, že takto pěstovaná zelenina roste přibližně o 50 procent rychleji, než když je v zemině," uvedl ředitel. Systém je plně automatizovaný.

Čerstvá bazalka, petržel, pažitka a nejrůznější druhy salátů končí v místních restauracích. Na stole mají objednávku během 15 minut od utržení. Jde pouze o listovou zeleninu, plodová totiž potřebuje opylovače, a provoz by tak byl náročnější. Technické služby chtějí nyní oslovit školy a další městské organizace, zda by měly o zeleninu zájem. "Původní myšlenka byla využít to, co se nespotřebuje ve školách a pobytových domovech, v bioplynové stanici a odpadovým teplem vytápět skleníky," řekl Hartman.

Ekonomicky by se systém se zapojením bioplynové stanice podle Hartmana nevyplatil. "Dneska díky spolupráci s VŠCHT (Vysokou školou chemicko-technologickou) uvažujeme o jiné technologii. Třeba o zpracování plastů v menším měřítku tak, abychom měli odpadní teplo pro vytápění skleníků v zimě," popsal. Stavební povolení už mají technické služby na kompostárnu, která by se v areálu mohla začít stavět zkraje příštího roku.

Vedle potravinového skleníku je druhý o velikosti 200 metrů čtverečních, který slouží pro produkci trvalek a letniček pěstovaných v hlíně. "Letos jsme už sázeli do města nejrůznější druhy. Výhodou je, že si nejprve naplánujeme, co potřebuje, podle toho pak připravíme směs," uvedl Hartman. Skleníky, které zaměstnanci sestavovali sami, stály zhruba dva miliony korun. Dalších 600.000 korun byly náklady na technologii, která využívá tzv. osmotické vody, což je voda vyčištěná od nečistot a minerálů. Chemii při pěstování nepoužívají. Ve sklenících je automatické zastiňování, podle počasí systém zvolí teplotu uvnitř. Podle Hartmana vše funguje dobře. "Když venkovní teploty stoupaly ke čtyřiceti stupňům Celsia, chlazení bylo opravdu náročné, jinak zajišťuje celou obsluhu jeden člověk na půl úvazku," uvedl ředitel.