Světový den půdy upozorňuje na biodiverzitu i hrozbu eroze

Každý rok slavíme 5. prosince Světový den půdy. Tento den nám připomíná, že půda není jen „zemina pod nohama“, ale živý organismus, který drží náš svět pohromadě. Bez ní bychom neměli potraviny, čistou vodu ani stabilní klima. Přesto je půda často přehlížena a ohrožena, takže oslavit tento den je jistě na místě.

V Česku patří půda dlouhodobě mezi nejohroženější složky životního prostředí. Riziko eroze se vyskytuje na zhruba polovině veškeré zemědělské půdy a výrazně roste i počet erozních událostí. V roce 2023 registroval Monitoring eroze zemědělské půdy 238 erozních událostí, v loňském roce už 509. Za letošní rok je v monitoringu zatím 315 událostí, ale databáze není zdaleka úplná. Za erozí stojí nejčastěji extrémní přívalové srážky, které z polí odnášejí nejúrodnější část ornice.

Ani zbytek Evropy na tom není lépe. Evropská komise odhaduje, že více než 60 procent evropských půd je v nevyhovujícím stavu, ať už kvůli erozi, ztrátě organické hmoty, utužení, záběru půdy zástavbou nebo znečištění. Náklady na obnovu degradované půdy v Evropské unii přesahují 50 miliard eur ročně. I proto vznikla Evropská strategie pro půdu do roku 2030 a nově připravovaný zákon o monitoringu půdy, jejichž cílem je, aby byly všechny půdy v Unii do poloviny století zdravé a udržitelně obhospodařované.

Půda jako skrytý klimatický spojenec
Půda má jedinečnou schopnost vázat uhlík. Odhaduje se, že v půdách na celé planetě je uloženo přibližně 2 500 miliard tun uhlíku. To je zhruba třikrát více než v atmosféře a čtyřikrát více než ve veškeré nadzemní biomase rostlin a živočichů. Vysoký potenciál ve vázání uhlíku má zejména svrchní vrstva půdy.

Dobře obhospodařovaná půda pohlcuje oxid uhličitý z atmosféry a ukládá jej do organické hmoty. Naopak degradovaná půda, která ztrácí humus a organiku, se může měnit v čistý zdroj emisí, včetně oxidu uhličitého a oxidu dusného, jednoho z nejvýznamnějších skleníkových plynů v zemědělství.

Jedním z nejjednodušších způsobů, jak půdě pomoci, je vracet jí organickou hmotu. V České republice se v posledních letech daří zvyšovat třídění odpadů, včetně bioodpadu. Velkou část vytříděného bioodpadu tvoří materiál, který se promění v kompost. Ten je doslova „zeleným zlatem“. Zlepšuje strukturu půdy, pomáhá jí zadržovat vodu, dodává živiny a podporuje zdravý růst rostlin. Díky vyššímu obsahu organické hmoty se zlepšují i fyzikální vlastnosti půdy, která lépe vsakuje vodu přívalových dešťů a zároveň snižuje odtok a erozi.

Návrat organiky do půdy má obrovský význam:
• obnovuje úrodnost a humus
• posiluje schopnost půdy odolávat suchu a zadržovat vodu
• pomáhá ukládat uhlík a tím bojovat proti změně klimatu
• podporuje bohatý život půdních organismů
• půda v dobré kondici má lepší fyzikální vlastnosti a vyšší stabilitu i v období extrémního počasí
Světový den půdy připomíná, že půda je náš nejcennější poklad. Zároveň upozorňuje, že její stav se nezlepší sám od sebe. Každý z nás může přispět, ať už tříděním bioodpadu, domácím kompostováním, nebo podporou šetrného, takzvaně regenerativního zemědělství, které zohledňuje potřeby půdního života a krajiny.

Půda nám dává život. Pokud jí budeme vracet, co jí patří, odmění se nám zdravějšími potravinami, čistší vodou, odolnější krajinou i stabilnějším klimatem.

Autorka: Klára Šestáková, vedoucí sekce bioodpady a kompostování, CZ Biom