Situace na trhu průmyslového hardwaru se ani v druhé polovině roku 2026 nezačíná zlepšovat. Naopak.

Na přelomu 2025–2026 řešil celý trh především omezenou dostupnost DRAM a NAND pamětí. Poslední měsíce se ale stále častěji setkáváme s tím, že problémem už nejsou pouze paměťové moduly, ale také samotné x86 procesory.

Jako distributor průmyslových počítačů a komponent jsme již od našich dodavatelů obdrželi informace o dalších úpravách ceníků procesorů Intel, které mají vstoupit v platnost od září 2026. To je pro nás další potvrzení, že se situace v dodavatelském řetězci zatím rozhodně nevrací do normálu.

Nejde přitom jen o informace z distribuce. Intel již během letošního roku několikrát zvýšil ceny vybraných procesorů pro OEM výrobce. Důvodem jsou omezené výrobní kapacity a dlouhodobě vysoká poptávka, která převyšuje nabídku. U některých procesorů Core Ultra došlo ke zvýšení cen o desítky dolarů, u vybraných serverových procesorů Xeon dokonce o stovky až tisíce dolarů.

Z informací výrobců, distributorů i odborných médií je navíc patrné, že: výrobní kapacity jsou přednostně využívány pro AI infrastrukturu a serverové produkty, poptávka po procesorech Xeon stále převyšuje výrobní možnosti, OEM výrobci hlásí prodlužující se dodací lhůty, některé desktopové procesory jsou již dnes obtížně dostupné i přes výrazně vyšší ceny, v embedded segmentu se ceny Intel CPU během letošního roku zvýšily přibližně o 15–30 %.

Současně většina distributorů očekává, že tlak na růst cen bude pokračovat minimálně po zbytek letošního roku. Některé ceníky mají výrazně kratší platnost než dříve a u řady projektů už dnes nelze garantovat ceny na delší období.

Neméně kritická je stále situace na trhu operačních pamětí. Výrobci postupně ukončují nebo výrazně omezují výrobu DDR4 a starších generací modulů a přesouvají výrobní kapacity na novější technologie a produkty s vyšší marží. Dostupnost starších pamětí se tak bude pravděpodobně dále zhoršovat.

Dalším problémem jsou překupníci a spekulanti. Ve velkém skupují volné skladové zásoby komponent po celém světě a následně je vracejí na trh za několikanásobně vyšší ceny. Tento způsob obchodování uměle prohlubuje nedostatek komponent a vytváří další tlak na růst cen. Bohužel zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se situace měla ještě v letošním roce výrazně zlepšit.

Na druhou stranu už začínáme pozorovat i první reakci trhu. Někteří výrobci po období extrémního zdražování pociťují ochlazení poptávky. Zákazníci odkládají investice, hledají úspory nebo volí levnější alternativy. Do projektů se tak vracejí modely a značky, o které by ještě před rokem prakticky nikdo neprojevil zájem.

Tomu samozřejmě rozumím. Každý dnes řeší rozpočty.

Přesto se domnívám, že právě zde vzniká nové riziko. V průmyslových aplikacích se stále častěji objevují komponenty, které nebyly navrženy pro nepřetržitý provoz v náročných podmínkách. Krátkodobě mohou snížit pořizovací náklady, ale dlouhodobě se jejich použití může vrátit v podobě vyšší poruchovosti, neplánovaných odstávek výroby, servisních zásahů a výrazně vyšších provozních nákladů.

Věřím, že až se trh postupně stabilizuje a ceny se vrátí na rozumnější úroveň, bude možné znovu ve větší míře využívat kvalitní průmyslové komponenty s dlouhou životností, vysokou spolehlivostí a garantovanou dostupností. V průmyslu totiž stále platí jednoduché pravidlo – nejdražší komponent není ten s nejvyšší pořizovací cenou, ale ten, jehož porucha zastaví výrobu.