Sfinx v Holešově dosáhl značných úspor díky tepelným čerpadlům a vlastní výrobě bioplynu

Rok 2025 pro Sfinx představoval významný milník. Továrna, odkud putují bonbóny nejen na český a slovenský trh, ale i do zahraničí, především do Velké Británie a Itálie, ale i na Tchaj-wan či do Spojených arabských emirátů, opouští závislost na dodávkách zemního plynu. Teplo, které potřebuje při výrobě, nově čerpá z odpadních čpavkových par i z vlastní výroby bioplynu.

Čpavek je chladivo, dobře známé všem hokejistům, jelikož jim v zimních halách zajišťuje ledovou plochu. Na rozdíl od nechvalně známých freonů, které Nestlé v továrnách nepoužívá a postupně od nich ustupuje celý svět, jde o přírodní látku.

„Čpavek chladí a topí zároveň v uzavřeném okruhu. Zatímco ve výparníku se čpavek odpařuje a vzniká chlad, kompresor začne plynný čpavek stlačovat a ten v kondenzátoru zkapalňuje. Tím vzniká teplo. Regulací tlaku se čpavek vrací zpět do výparníku a takto pořád dokola,“ popisuje uzavřený okruh Adam Moravec, vedoucí energetiky v továrně Nestlé Sfinx v Holešově.

Svým unikátním výkonem zvládnou tepelná čerpadla ve Sfinxu zahřát vodu, která následně vytápí zařízení ve výrobě, na 89 °C. Zatímco zahřívání je nutné pro formování bonbónů, chlazení slouží k jejich tvrdnutí. Díky tomu mají například oblíbené Bon Pari či Hašlerky svůj nezaměnitelný tvar. Výkon trojice tepelných čerpadel ve Sfinxu by šel přirovnat k výkonu tepelných čerpadel pro vytápění 1600 rodinných domů* s průměrnou roční spotřebou 20 tisíc kWh.

První v Česku, unikátní v Evropě
Holešovská továrna také v březnu 2025 spustila jako první Nestlé továrna v Česku a na Slovensku svou vlastní čističku odpadních vod. Ta odděluje pevné nečistoty a díky bioreaktoru, který z ní v rámci Nestlé dělá unikát v celé Evropě, zase rozkládá cukry, které představují hlavní znečištění vody v bonbónové továrně.

„Z odpadních vod čistička dokonce vyrábí bioplyn, který se do výroby vrací zpět jako zdroj tepla. Díky tomu továrna ušetří další desetinu případné spotřeby zemního plynu,“ vysvětluje Kamil Hála, projektový inženýr v továrně Nestlé Sfinx v Holešově.

Autor: Tereza Procházková