Potravináři a obchodníci: Nové nařízení EU o obalech je nepromyšlené a nákladné

Praha 19. dubna (ČTK) - Potravináři se obávají, že podniky budou muset kvůli nejasným pravidlům několikrát měnit obaly, což je bude stát milionové investice. Také obchodníci se obávají investic spojených s nařízením, které se následně promítnou v cenách výrobků. Žádají proto o odklad účinnosti, která má začít letos 12. srpna. Zástupci oborů to uvedli na dotaz ČTK.

Evropské nařízení o obalech a obalových odpadech vstoupilo v platnost loni 11. února a týká se veškerých obalů a obalového odpadu bez ohledu na materiál nebo původ. Cílem je minimalizovat množství produkovaného obalového a odpadového materiálu. Podle Evropské komise tvoří plasty v obalech až 40 procent plastů.

"Nové požadavky znamenají obrovské investice, což se logicky na konečných cenách balených výrobků musí odrazit. Jak velký bude finanční dopad, to je v tuto chvíli těžké odhadnout. Přesný rozsah investic totiž v tuto chvíli nikdo nezná, což je jeden z hlavních problémů předpisu," uvedl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) a viceprezident Hospodářské komory ČR Tomáš Prouza.

Od 12. srpna má například začít platit povinné testování obalů na chemické látky s novými, přísnějšími limity. Problém ale je, že chybí metodika, jak obaly testovat, takže nelze zatím nové obaly ani vyrábět. Navíc musí být nově od srpna všechny obaly recyklovatelné, k parametrům recyklovatelnosti ale také dosud chybí metodika.

Od srpna má přibýt také povinnost uvádět na balení informace o výrobci obalů nebo zákaz skupinového balení do plastu, což se týká například sušenek, které výrobce zabalí do balení po čtyřech.

Požadavky není podle obchodníků a potravinářů ani podle obalového institutu SYBA možné splnit. "Náš sektor potřebuje jasný plán a dostatek času, aby to ve výsledku neodnesl zákazník u pokladny," uvedl mluvčí Potravinářské komory ČR Marek Zemánek. Jen změna obalu trvá podle ředitelky institutu Ivy Werbynské až dva roky, řekla to v rozhovoru s ČTK.

"Nové nařízení v téhle podobě je jeden velký byrokratický zmatek. Kvůli nejasným pravidlům hrozí, že podniky budou muset během několika let opakovaně měnit obaly. Přece nemůžeme po potravinářských podnicích chtít, aby každý rok investovaly miliony do nových technologií, aniž by dopředu věděli, co bude platit za pár měsíců," řekl Zemánek.

Iniciativa podle Prouzy vychází z dobrého úmyslu zajistit, aby obaly byly obecně ekologičtější, aby se s nimi zbytečně neplýtvalo a aby bylo možné je v širší míře používat pro další zpracování, ale k provedení se vyjádřil kriticky. "Praktické provedení tohoto záměru bohužel ovládla příliš ambiciózní ideologie, která nijak nehleděla na to, jaký dopad budou mít nová pravidla nejen na firmy, ale především na samotné spotřebitele," řekl.

Institut SYBA i SOCR žádají odklad účinnosti nařízení alespoň do ledna 2027. "Nechceme se z toho vyvléknout, to v žádném případě, ale chceme, aby do té doby Evropská komise měla čas vypracovat delegované akty, podle kterých my se máme chovat, testovat, měřit, vážit," řekla.

Prouza za SOCR i Hospodářskou komoru vyzval ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé), aby jménem Česka pozastavení a revizi nařízení navrhnul a aktivně pracoval na vybudování koalice členských států, které odklad prosadí. O možném odkladu už se podle Werbynské hlasovalo, ČR ale podpořila pouze Itálie, uvedla. "Z našich konzultací vyplývá, že si problémy začíná uvědomovat více zemí, je ale důležité, aby Česko tento prapor zvedlo a celý proces rychle rozběhlo. Moc času nám už nezbývá," uzavřel Prouza.