Pivovar Radegast vznikl kvůli nedostatku piva na severu Moravy

Praha 2. prosince (ČTK) - Při rozhodování, kam ho umístit, padla volba na Nošovice na Frýdecko-Místecku, a to zejména kvůli dostupnosti kvalitní čisté vody z horské nádrže Morávka. Základní kámen nového pivovaru, jehož produkt získal jméno slovanského boha Radegasta, byl v podhůří Beskyd položen v roce 1965. První várku piva zde uvařili 3. prosince 1970.

Pivo z nového pivovaru, který byl spolu s mosteckým pivovarem jediným podnikem svého druhu vybudovaným na území Československa v období socialismu, si brzy získalo množství příznivců, a to nejen na severu Moravy. Přes počáteční kritiku Radegast, jehož název vzešel z veřejné soutěže, u pivařů bodoval svou chutí, která v 70. letech nebyla obvyklá.

Tím, kdo je považován za otce Radegastu a tvůrce jeho chuti, je první sládek a technický náměstek Jaromír Franzl, který prosadil pivo s charakteristickou hořkostí. "Za to nás tehdy štamgasti, zvyklí doposud na sladší pivo, nejdříve ze dvou hospod vyhodili. Za pár měsíců, až si na ně zvykli, nedali na ně dopustit," vzpomínal Franzl, který měl v pivovaru k dispozici řadu tehdy moderních a unikátních technologií. V roce 1981 odešel do důchodu z ředitelského místa, pivovaru ale pomáhal i později. V roce 2005 byl Franzl uveden do Síně slávy českého pivovarství a sladařství. Zemřel v říjnu 2013 ve věku 94 let.

Pivovar v roce 1974 otevřel i vlastní sladovnu, která byla tehdy druhou největší v Česku s roční produkcí 24 tisíc tun světlého sladu. A utěšeně rostla i výroba piva, v roce 1988 v Nošovicích poprvé uvařili více než milion hektolitrů za rok. A o deset let později výrobu zdvojnásobil.

Radegast, který byl až do června 1990 jedním ze závodů podniku Severomoravské pivovary Přerov, se později stal součástí Plzeňského Prazdroje. Po privatizaci se rozhodujícím akcionářem stala Investiční a Poštovní banka (IPB). Ta pak, respektive její strategický partner japonská finanční společnost Nomura, prosadila obří pivovarnickou fúzi nazvanou České pivo, která spočívala ve spojení Radegastu s největším českým pivovarem Plzeňským Prazdrojem. Ten získala Nomura od státu rovněž prostřednictvím banky IPB v roce 1998.

Fúze, která znamenala ovládnutí zhruba 40 procent českého trhu piva, měla řadu odpůrců a zpočátku ji odmítal i antimonopolní úřad ÚOHS. Nakonec vznikla skupina Plzeňský Prazdroj, která je dnes největší pivovarnickou skupinou v Česku, vyváží do více než 50 zemí a má zhruba 45procentní podíl na českém trhu. V tuzemsku firma provozuje pivovary v Plzni (značky Pilsner Urquell, Gambrinus), Nošovicích (Radegast) a Velkých Popovicích (Velkopopovický kozel).

V říjnu 1999 prodala Nomura pivovarský kolos jihoafrické společnosti South African Breweries (SAB), později SABMiller, jedné z největších pivovarnických skupin na světě. Od března 2017 vlastní Prazdroj japonská skupina Asahi.

Nošovický pivovar je v současnosti domovským pivovarem pro značky Radegast a Birell.