Většímu nasazení humanoidních robotů v průmyslu zatím brání legislativa

Humanoidi jsou nasazeni testováni v rámci snahy ulevit zaměstnancům od ergonomicky náročných a únavných úkolů, zvýšit bezpečnost a efektivitu výroby v rámci konceptu BMW iFACTORY. Figure 02, který je zde nasazen je jedním z prvních humanoidních robotů, kteří procházejí nasazením v reálné automobilové výrobě. Doporučuji podívat se na Youtube, kde najdete tyto roboty při řadě činností, konkrétně u BMW pracují v karosárně, kde vkládají plechové díly do přípravků.

Během letošní brněnské konference Roboty 2026 bylo možné slyšet o humanoidech z pódia od přednášejících a bylo možné si jednoho z nich i „povodit“. Humanoida si můžete koupit na Alze a začínají s nimi koketovat někteří integrátoři. Zkrátka humanoidi zdá se, dobývají svět.

Zatím to humanoidi, ale nemají vůbec lehké.

Poměrně zásadní překážkou pro využívání mimo testovací režim jsou bezpečnostní a hygienické předpisy. Řada humanoidů, které se aktuálně dodávají na EU trh jsou označovány jako edukační, laboratorní, nebo rovnou hračky. Tato skutečnost bude minimálně zatím silnou brzdou pro osvojování práce s nimi na našem kontinentu. Časem se tito roboti nicméně jistě prosadí a najdou uplatnění. Jak silné bude jejich zastoupení v průmyslu bude mimo jiné záležet na tom, jak se prosadí která „škola“ vývoje těchto výrobních prostředků.

V tuto chvíli se zdá, že lze hovořit o 3 hlavních proudech:
1. Vnímání humanoida jako „hardware pro AI“. Cílem je vytvořit mozek , který se naučí jakýkoliv úkol pouhým pozorováním videa.
2. Silná orientace na cenu a objem.
3. Důraz na dokonalost pohybu.

Zajímavé je, že se při pohledu na různé zkoušky s humanoidními roboty setkáváme velmi často s roboty, které mají opravdu specifické lidské tvary a to včetně hlavy a nohou, což je z pohledu průmyslového využití mnohdy vlastně zbytečnost – místo nohou by leckde stačila kola a místo hlavy pouze jakkoliv tvarovaný prostor pro senzoriku. Domnívám se, že v budoucnu nicméně bude humanoid nakonec poměrně často vypadat jako člověk, protože setkání s takovýmto tvorem bude na pracovišti vždy působit přirozeněji a člověk je zvyklý se ostatním lidem vyhýbat a hledat je ve svém okolí. Nohy navíc umožňují práci mimo rovné plochy a zároveň přirozeně reagují na změnu těžiště.

Nyní se pokusím popsat vizi koexistenci humanoidů a standardních robotů.
Humanoid bude velmi vřele vítán zejména v místech, která jsou dnes obsazena lidskými pracovníky, kteří vykonávají rutinní činnost. Typicky to bude práce u pásu, kde pro humanoida není třeba příliš upravovat pracovní prostor. Dále bude využíván při činnostech ve skladech, kde je výhodou schopnost autonomního pohybu a práce v různých výškách (dřep, vzpřímená poloha, předklon). Humanoid bude mnohdy schopen držet lidské pracovní nástroje a bude je umět odložit a nahradit za jiný.

V neposlední řadě humanoid nepotřebuje pro svůj pohyb normované šířky průchodů atp. a nemusí se u něj dbát na jeho bezpečnost jako u člověka, takže bude působit při různých činnostech kde hrozí člověku poranění. Naproti tomu standardní robot bude zřejmě vždycky vykonávat činnosti mnohem rychleji a přesněji. Dále bude mnohem jednodušší z pohledu bezpečnosti práce (nepohybuje se). Bude schopen práce s mnohem těžšími předměty (pevná základna) a věřím, že bude jednodušší pro plánování časových snímků dne, protože mu každá činnost bude trvat stále stejně dlouho, zatímco u humanoidů a i u běžných robotů vybavených AI bude asi častá určitá variabilita a tím i doba pohybů a činností.

Velmi zajímavá bude budoucnost humanoidů ze společenského hlediska. Už dnes se o automatizaci často hovoří jako o cestě, která bere lidem práci. Zatím se dá mnohdy říci, že jde o práci škodlivou, zničujícím způsobem rutinní atp. U humanoidů bude tento vliv myslím daleko markantnější a je jednoznačně důležitým úkolem těch, kteří je budou zavádět na to myslet. Je nesmírně důležité, aby i lidé, kteří dnes pracují na pásech našli důstojné uplatnění, protože pokud se to nepovede, bude to velmi nebezpečný společenský problém s nedozírnými následky.