
V ČR je zájem o vznik nových jatek, chybí ale veterinární lékaři k dozoru
Podniky v Česku mají zájem rozšiřovat a budovat nová jatka, Státní veterinární správa (SVS) ale nemá dostatek zaměstnanců, kteří by jatka kontrolovali. Nedostatek pracovníků řeší SVS dlouhodobě, důvodem je snížení rozpočtu, kvůli kterému správa loni zrušila 50 míst, i malý zájem o práci.
Praha 29. ledna (ČTK) - V ČR loni fungovalo 343 jatek včetně drůbežích, dozor na nich zajišťovalo přes 400 veterinárních lékařů a techniků, což už je podle ústředního ředitele SVS Zbyňka Semeráda pod hranicí únosnosti. Řekl to dnes na konferenci v Praze.
Pracovní místa se podle Semeráda v některých krajích, například v Karlovarském, nedaří obsadit dlouhodobě. "Za několik let jsme tam nepřijali nikoho, nikdo se tam ani nepřihlásil do výběrového řízení," řekl Semerád. Aktuálně se veterinární správa zabývá tím, jak práci zatraktivnit, zájemce může podle něj odrazovat například velké množství legislativy, kterou musí zaměstnanci znát.
Zatímco po vstupu Česka do EU v roce 2004 měla SVS 1750 zaměstnanců, dnes jich je 1250. Do nedostatku zaměstnanců se podle Semeráda promítlo i snížení rozpočtu. "Prostředky na platy pro rok 2024 byly nižší o dvě procenta, což je obrovské množství peněz, teď se navýšily o pět procent pro rok 2025," řekl Semerád. Loni správa kvůli nižšímu rozpočtu zrušila přes 50 míst. "Ubylo inspektorů, kteří provádí kontroly v terénu nebo pracují na jatkách," doplnil Semerád.
Semerád tvrdí, že v Česku je zájem o vznik nových i malých jatek, navýšení by ale vyžadovalo vyšší počet veterinárních lékařů, kterých je už nyní nedostatek. "Dozor na jatkách je pro nás priorita, dnes ho zajišťují i ředitelé odborů a dokonce i ředitelé krajských veterinárních správ, abychom to vůbec zvládli," řekl.
Veterinární inspektoři musí na jatkách prohlédnout každé zvíře, které je poraženo pro lidskou spotřebu, a to před porážkou, i po poražení. Části těla, které by mohly způsobovat zdravotní problémy, jsou vyřazeny. Neprohlédnuté zvíře a maso z něj nesmí být uvedeno na trh.
Loni porazili chovatelé na českých jatkách přes 119 milionů kusů skotu, prasat a drůbeže. Meziročně se jedná o mírný nárůst. Skotu vyšetřili veterináři meziročně o 1,4 procenta méně, tedy 240.288 kusů. Naopak počet veterinárních vyšetření prasat stoupl o 5,2 procenta na 2,3 milionu prasat a počet vyšetřených kuřat vzrostl o 1,5 procenta na necelých 116,9 milionu kusů.
Nedostatek zaměstnanců se správa snaží řešit například spoluprací se studenty veterinárních oborů. "Kolegové od nás i z krajských veterinárních správ tam chodí vyučovat, snažíme se je k nám nalákat," uvedl Jan Váňa, ředitel odboru veterinární hygieny a ochrany veřejného zdraví SVS. Česká veterinární univerzita se nachází v Brně, v roce 2023 na univerzitě studovalo podle dat ministerstva školství 2162 studentů, o 197 více oproti roku 2022.
Podle Semeráda je ale problém, že mnoho absolventů i pracovníků zůstává v Brně, v Praze je naopak zaměstnanců málo. "Po Prahy nikdo nejde, protože není schopen se s tím nástupním platem uživit," podotkl Semerád. Často se tak stává, že pracovníci jsou zaměstnaní na Ústřední veterinární správě se sídlem v Praze, v hlavním městě ale nebydlí.