Turecké zemědělství využívá moderní technologie včetně digitalizace

Tento trend odráží strukturální proměnu ekonomiky směrem k průmyslu a službám, přesto zůstává zemědělství strategicky klíčové – nejen z ekonomického hlediska, ale i pro potravinovou bezpečnost.

Klimatické výkyvy ohrožují produkci
Rok 2025 však ukázal zranitelnost sektoru. Celková rostlinná produkce klesla o 9 %, obiloviny o 12 % a ovoce dokonce o 31 %. Hlavními faktory byly klimatické výkyvy – extrémní teploty, nepravidelné srážky a dlouhá období sucha stále častěji ohrožují stabilitu produkce. Klimatická změna se tak stává jednou z nejzásadnějších výzev tureckého zemědělství.

Zemědělství je také největším spotřebitelem vody v Turecku, využívajícím 70–75 % veškeré spotřeby, což vyvolává tlak na modernizaci zavlažovacích systémů. Tradiční povrchové zavlažování je postupně nahrazováno moderními technologiemi – kapkovou a tlakovou závlahou, uzavřenými potrubními sítěmi či fertigačními systémy kombinujícími zavlažování s aplikací živin. Precizní zemědělství a digitální platformy, například DITAP, umožňují efektivnější hospodaření s vodou a živinami a zvyšují odolnost proti klimatickým rizikům.

Výroba hnojiv, dovoz surovin
Významnou roli hrají hnojiva, zejména dusíkatá, fosforečná a draselná (NPK). Turecko disponuje vlastním výrobním sektorem chemických hnojiv, ale až 90 % surovin dováží, což činí ceny hnojiv citlivé na vývoj světových trhů a měnové kurzy. Vysoké náklady na hnojiva, osiva a paliva spolu s historickým zadlužením zemědělců, které dosahuje 1,15 bilionu tureckých lir, omezují investice do modernizace a zvyšují zranitelnost sektoru. Nedostatečná skladovací a chladírenská infrastruktura způsobuje ztráty po sklizni až kolem 30 %, zejména u malých a středních farem.

Navzdory těmto problémům dosáhl turecký zemědělský export v roce 2025 historického maxima 36,4 miliardy USD. Tento paradox ukazuje, že sektor je schopný udržet konkurenceschopnost na mezinárodních trzích díky diverzifikaci produkce, státní podpoře exportu a stabilní poptávce po čerstvém ovoci a zelenině.

Prostor pro české firmy
V takto perspektivním prostředí se pro české firmy otevírá významný prostor. Mezinárodní zemědělský veletrh AGROEXPO 2026 v tureckém Izmiru potvrdil své postavení jako největší zemědělská a chovatelská výstava v Turecku a jeden z nejvýznamnějších agro veletrhů v regionu. Českou účast podpořil Generální konzulát ČR v Istanbulu a Ministerstvo zemědělství ČR v rámci projektu na podporu ekonomické diplomacie PROPED. Umožnila českým společnostem představit své moderní technologie, od inovativních hnojiv a půdních doplňků až po precizní techniku pro chovatele skotu, a navázat kontakty s tureckými distributory a odborníky.

Firmy oceňovaly vysokou úroveň organizačního zajištění a logistickou podporu, což bylo klíčové zejména pro první kontakt s tureckým trhem. Společnosti Silvamix, TMV SS, Amagro a Symbiom absolvovaly desítky obchodních jednání a získaly nové distribuční partnery, čímž otevřely cestu pro dlouhodobou spolupráci a přímé obchodní dodávky.

Dlouhodobá zkušenost firmy Amagro
Dlouhodobou zkušenost s AGROEXPO má společnost Amagro, která se veletrhu účastnila již třetím rokem. Opakovaná účast představuje zásadní investici do budování důvěry a stabilní pozice na tureckém trhu. Během předchozích ročníků se Amagro podařilo navázat kontakty s řadou distributorů, realizovat pilotní projekty a testování produktů v praxi, včetně úspěšného obhospodaření 30 hektarů zemědělské půdy.

Společnost dnes spolupracuje s více než 25 tureckými distributory a po dokončení nezbytných registrací plánuje zahájit první obchodní dodávky. Paralelně navázala spolupráci s lokálními dodavateli surovin a obalových materiálů, čímž si buduje logistické zázemí přímo v regionu. Taková účast je investicí do dlouhodobých obchodních vztahů a potvrzením, že strategie kontinuální prezentace a přímého kontaktu s partnery je klíčem k úspěchu.

Autoři:
René Daněk, ekonomický diplomat
Tolga Cevik, ekonomický specialista, Generální konzulát ČR v Istanbulu

Článek byl uveřejněn se souhlasem redakce časopisu Moderní ekonomická diplomacie