Stát stále přehlíží potenciál bioplynek, dále spoléhá na uhlí a plyn

Vláda ještě před letními prázdninami schválila Akční národní plán rozvoje flexibility (NAP RF), který má být klíčovým dokumentem pro transformaci české energetiky směrem k nízkouhlíkovým zdrojům a zajištění bezpečného a spolehlivého provozu elektrizační soustavy. Přestože plán deklaruje ambici posílit flexibilitu a snížit závislost na fosilních palivech, podle sdružení CZ Biom i dalších odborných organizací zcela přehlíží významný domácí potenciál bioplynových stanic.

Vláda České republiky schválila Národní akční plán rozvoje flexibility usnesením č. 431 dne 11. června 2025. Plán byl připraven Ministerstvem průmyslu a obchodu a stanovuje konkrétní opatření a priority pro rozvoj flexibility v české energetice, přičemž klade důraz na modernizaci infrastruktury, rozvoj akumulace a podporu nových technologií. Přesto však v oblasti bioplynu a biometanu zůstává podle odborníků značný prostor pro zlepšení.

„Ve flexibilitě se stále upínáme hlavně k uhlí a zemnímu plynu, přitom máme v bioplynu a biometanu obrovský domácí potenciál (můžeme vyrábět až 700 milionů m3), který stát dlouhodobě podceňuje. Akční plán na straně 13 jasně říká, že bioplyn bude využíván hlavně na výrobu biometanu, zatímco výroba elektřiny z bioplynu má zůstat na nízké úrovni. To je promarněná šance, protože právě malé bioplynky mohou být klíčovým zdrojem rychlé a spolehlivé flexibility, kterou potřebujeme při odklonu od uhlí,“ říká Jan Habart, předseda sdružení CZ Biom.

Bioplynové stanice představují všestranná, multienergetická zařízení. V dobách nedostatku elektřiny ji mohou vyrábět spalováním bioplynu a dodávat do sítě. A ve chvílích přebytků a záporných cen naopak mohou elektřinu spotřebovávat a využívat ji k výrobě biometanu. „Technologii na poskytování flexibility máme k dispozici. Bioplynové stanice umí poskytovat jak kladné, tak záporné služby a do toho ještě mohou vyrábět náhradu zemního plynu, tedy biometan. Potřebujeme ale, aby stát nastavit podmínky tak, aby bylo možné technologie i ekonomicky zužitkovat, tedy jak vyrábět elektřinu, tak i biometan,“ dodává Jan Habart.

„Bioplynové stanice jsou jedním z mála domácích zdrojů, které dokážou nejen vyrábět elektřinu a teplo, ale také velmi rychle reagovat na potřeby sítě. Právě tato schopnost rychlého startu a regulace je v době rostoucího podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů v síti naprosto klíčová. Pokud stát myslí modernizaci energetiky a rozvoj flexibility vážně, měl by bioplynky podpořit jako důležitého pomocníka při vyrovnávání sítě a poskytování potřebné flexibility, nejen jako zdroj biometanu,“ upozorňuje Martin Ander ze Svazu moderní energetiky.

Bioplynky pomáhají stabilizovat síť
Aktuální znění NAP RF i hodnocení MAF CZ 2023 počítá jen s nižším elektroenergetickým potenciálem bioplynu. Plán předpokládá, že bioplyn bude využíván primárně k produkci biometanu, zatímco výroba elektřiny z bioplynu bude hrát pouze okrajovou roli. Tento přístup však podle odborníků neodpovídá reálným možnostem sektoru a nevyužívá potenciál, který bioplynové stanice v Česku mají.

„Z pohledu zemědělství a venkova jsou malé bioplynové stanice do 500 kW nejen zdrojem čisté energie, ale také důležitým prvkem pro zpracování organických odpadů a zvyšování soběstačnosti regionů. Pokud stát bude bioplynky vnímat pouze jako zdroj biometanu, ochuzuje se o významný domácí zdroj flexibility, který může pomoci zvládnout přechod na obnovitelné zdroje bez zbytečných rizik a nákladů,“ doplňuje Jaroslav Šebek, předseda Asociace soukromého zemědělství ČR.

Autor: Drahuše Veverková