Obaly zdraží i potraviny, nový výklad pravidel EU přichází v nejméně vhodnou dobu

Praha, 31. března 2026 – Přestože pravidla začnou platit už od 12. srpna 2026, firmy stále nemají k dispozici kompletní metodiky. Přichází tak další tlak na ceny výrobků, a to právě v době, kdy je zvyšuje i globální krize. „Firmy dnes stojí v paradoxní situaci. Mají se připravit na zásadní změny, ale stále neznají finální technická pravidla. To znamená investovat do redesignu obalů, testování i dokumentace, aniž by měly vůbec nějakou jistotu,“ říká Iva Werbynská, ředitelka Obalového institutu SYBA a strategická poradkyně pro průmysl a regulaci v oblasti obalové politiky Ministerstva životního prostředí. Podpora Ministerstva životního prostředí v posledních dvou letech přitom výrazně posílila, a to jak v komunikaci, tak i v konkrétních krocích směrem k českému průmyslu.

Recyklovatelnost ano, ale bez jasných pravidel?
Jedním z hlavních požadavků je, aby všechny obaly uvedené na trh po srpnu 2026 byly recyklovatelné. Problémem ale je, že detailní metodika hodnocení zatím není plně dokončená. Firmy však musí začít jednat v podstatě okamžitě, ale bez jistoty, že jejich řešení bude nakonec odpovídat finálním pravidlům. Vzhledem k tomu, že se však jedná o evropské nařízení, tak je u nás automaticky platné. „U nás se tomuto nařízení jen musí přizpůsobit zákony a my právě čekáme na adaptaci Zákona o obalech, který určí kontrolní orgány a kontrolní mechanismy. Ještě je možné požádat o odklad nařízení a Česká republika to určitě udělá. Zatím o odklad požádala jen Itálie,“ uvádí Werbynská.

Konec „starých zásob“ i nafouknutých obalů
Zásadní změnu přináší také zákaz PFAS látek v obalech pro styk s potravinami, a to bez možnosti doprodeje. Rozhodující nyní bude okamžik jejich uvedení na trh, nikoliv datum výroby. „Na trhu EU existuje zhruba 18 milionů různých typů obalů. Jeden test trvá 3 týdny a stojí přibližně 600 eur. Už teď je zřejmé, že otestovat vše včas při současné kapacitě je prakticky nereálné, protože v Evropě jsou nyní pouze 4 akreditované laboratoře, které to umí,“ upozorňuje Werbynská. Podle Komise už také argumenty jako atraktivnější vzhled, lepší prodejnost nebo spotřebitelská preference samy o sobě neospravedlní větší objem nebo hmotnost obalu (například u vánočních dárkových sad). „Výrobci budou muset obhájit, proč je obal tak velký, jak je, a odstranit prvky, které pouze vytvářejí dojem většího produktu bez skutečné funkce,“ doplňuje Werbynská.

PPWR bude mít dopad i na e-shopy a logistiku
Nová pravidla se výrazně dotknou i oblasti e-commerce. Regulace cílí na prázdný prostor v balících, což přinese změny v balicích procesech, velikostech obalů i skladování. Do hry navíc vstupují i zálohové systémy, které musí být plně funkční nejpozději od roku 2029. Pro firmy to znamená další investice do infrastruktury, logistiky a systémů sběru.

Regulace + geopolitika = tlak na ceny
Nová regulace však přichází v mimořádně citlivém období. Náklady na obaly totiž rostou jak kvůli legislativě, tak i kvůli situaci na globálních trzích. Napětí na Blízkém východě zvyšuje tlak na cenu ropy, která je důležitá pro výrobu plastových obalů. To se promítne do cen materiálů i do širšího dodavatelského řetězce včetně zemědělství. „Regulace již sama o sobě znamená vyšší náklady. Ve chvíli, kdy se k tomu přidá růst cen ropy a materiálů, je prakticky jisté, že se tyto náklady promítnou do cen pro spotřebitele,“ říká Werbynská.

Dopad pocítí každý
Nová pravidla tedy zasáhnou celý trh od výrobců obalů přes potravinářské a kosmetické firmy až po obchodní řetězce a e-shopy. Firmy budou muset přepracovat konstrukci obalů, prověřit jejich chemické složení, zajistit recyklovatelnost, investovat do testování, dat a dokumentace a připravit se na zálohové systémy. Je tedy možné, že se z „nenápadných“ obalů stane jeden z hlavních faktorů, které budou ovlivňovat jeho cenu i dostupnost.

Autor: Jana Kratochvílová