Navzdory miliardové státní podpoře rozloha vinic klesá a vinařů ubývá

Praha 9. listopadu (ČTK) - Plocha vinic i počet pěstitelů révy dlouhodobě klesá. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při prověrce podpory vinařství a vinohradnictví. Ministerstvo zemědělství (MZe) v reakci na kontrolu sdělilo ČTK, že cíle podpory byly ambicióznější, protože se stanovovaly v době příznivého vývoje ve vinohradnictví. V případě Vinařského fondu zjistili kontroloři střet zájmů. Jeho vyjádření ČTK zjišťuje.

NKÚ zjišťoval, zda peníze na podporu MZe, Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) nebo Vinařský fond vynaložily účelně a v souladu s předpisy. "Zatímco v roce 2019 činila výměra obhospodařovaných vinic 18.189 hektarů, v roce 2025 klesla na 16.954 hektarů. Za šest let tak ubylo více než 1200 hektarů vinic," popisuje zpráva NKÚ. Podotýká však, že tento vývoj odpovídá trendu v celé EU. Klesá i počet vinařů. V roce 2014 jich bylo víc než 18.400, ale do roku 2025 jejich počet klesl o třetinu na zhruba 12.200, uvádí NKÚ. "Podle NKÚ tak byl cíl stanovený ministerstvem zemědělství příliš ambiciózní," píše úřad ve své zprávě.

Příznivý vývoj a dostupné údaje v době nastavování podpory vinařů odůvodňovaly podle MZe ambiciózní cíle rozvoje. "Následně se ale zásadně změnily vnější podmínky, zejména v souvislosti s válkou na Ukrajině, růstem cen energií a dalších výrobních vstupů, poklesem spotřeby vína a celkovým zhoršením ekonomické situace producentů," sdělila mluvčí ministerstva Armine Artouni. MZe podle ní cíle průběžně přizpůsobuje aktuálním podmínkám.

Kontrolní úřad přes výtky dospěl k závěru, že opatření ministerstva na podporu vinařství a vinohradnictví odpovídají potřebám sektoru z hlediska konkurenceschopnosti, přizpůsobení se klimatickým změnám a ekologičtější produkci. "Vinařství a vinohradnictví mají v ČR dlouholetou tradici a vedle hospodářského významu přispívají také k rozvoji cestovního ruchu, utváření krajiny a zachování kulturního dědictví vinařských regionů," píše NKÚ.

V poskytování peněz a vyhodnocování podpory však úřad shledal nedostatky. SZIF podle kontrolorů i přes upozornění ministerstva důsledně nevyžadoval, aby žadatelé stanovovali konkrétní a měřitelné cíle projektů. Vinařský fond pak nezajistil řádné poskytování, správu ani vyhodnocování přínosů podpor, a to ani po upozornění od MZe i NKÚ.

Vinařský fond (VF) podle kontrolorů opakovaně porušoval předpisy a pravidla poskytování podpor. "U 141 kontrolovaných žádostí o podporu nebyly cíle, očekávané přínosy ani výstupy projektů formulovány konkrétně a měřitelně. Vinařský fond přitom v rozporu s podmínkami poskytování podpor jejich doplnění po žadatelích nepožadoval," uvádí NKÚ. Fond podle něj vše řádně nekontroloval a neodhalil tak v žádostech i vyúčtováních nedostatky, na jejichž základě neměl peníze vyplatit. Kvůli tomu podle NKÚ vyplatil neoprávněně podpory za 12,4 milionu.

V případě fondu zjistil NKÚ střet zájmů. "Šest z 11 členů Rady Vinařského fondu neoznámilo svůj vztah k žadatelům o podporu, přestože působili v jejich statutárních a kolektivních orgánech. V 72 procentech těchto případů následně hlasovali pro schválení podpory. Ředitel VF v deseti případech podepsal rozhodnutí o poskytnutí podpory subjektu, v jehož správní radě byl v okamžiku podpisu členem," uvádí NKÚ.

Kontroloři ale dodávají, že pravomoci ministerstva vůči fondu jsou omezené, přestože víc než polovinu příjmů fondu tvoří peníze ze státního rozpočtu. NKÚ proto doporučuje novelizovat zákon o vinohradnictví tak, aby se postavení MZe vůči fondu posílilo. Ministerstvo by mělo mít obdobné postavení jako poskytovatel dotace vůči příjemci. To znamená, že by třeba mohlo požadovat vrácení dotace.

MZe uvedlo, že zanalyzuje stávající podobu zákona a možnosti posílení pravomocí ministerstva vůči VF. "Odpovídající opatření ministerstvo zemědělství promítne do nastavení podpory VF v souvislosti s přípravou nové notifikace režimu státní podpory," doplnila mluvčí MZe. Úřad zváží také případnou novelu, která by posílila kontrolu podpory a předcházela střetům zájmů.