
Mladí zemědělci víc experimentují, ale dusí je byrokracie
Začínající mladí zemědělci více experimentují a pouští se do náročnějších, často modernějších a alternativnějších odvětví, jako je například precizní a regenerativní zemědělství, nebo zakládají ekologické farmy zaměřené na pěstování náročnějších rostlin. Vyplývá to z odpovědí odborníků, které ČTK oslovila.
Praha 1. června (ČTK) - Přestože o práci v zemědělství je stále malý zájem, odborníci říkají, že se v poslední době začíná pomalu zvedat. Bariéru pro zahájení podnikání ale představuje byrokracie, vysoké počáteční investice a nedostatek zemědělské půdy, shodují se. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) ve čtvrtek oznámil, že vzhledem k enormnímu zájmu o program podpory mladých zemědělců ministerstvo na podzim zvýší nabízenou částku z loňských 800 milionů asi o 400 milionů korun.
"Vnímáme, že mladí lidé mají tendenci zaměřovat se na modernější či alternativní směry. Často se jedná o ekologické zemědělství, agroturistiku nebo pěstování speciálních plodin. Vidíme také zájem o přímý prodej ze dvora a zpracování produktů na farmě, ale právě rozsáhlá pravidla a legislativa je často zaskočí," uvedla Karolína Menclová, ředitelka Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů.
Také zemědělská poradkyně Boleslava Pilcová uvedla, že od mladých zemědělců pocházejí zajímavé a promyšlené projekty. Zaměřují se na ekologické farmy s pěstováním náročnějších rostlin, například hub, nebo na chov více náročných zvířat, třeba koní a dojných koz. Často také své produkty rovnou zpracovávají, dodala. "Noví a mladí zemědělci do oboru skutečně přinášejí nové impulzy. To je dáno především skutečností, že mladí nejsou zatíženi konvenčními přístupy k zemědělství z minulosti," uvedl agrární analytik Petr Havel.
I agrární ekonom z České zemědělské univerzity Tomáš Maier oceňuje přístup mladých zemědělců, podle něj hodně experimentují a budují i start-upy. "A také se nebojí více se sdružovat do společných odbytových organizací. To je hodně velký problém starších ročníků zemědělců, že jsou mezi sebou děsně rozhádaní," podotkl Maier.
Podle Menclové se mladí farmáři vydávají novým směrem mimo jiné proto, že musí zintenzivňovat příjmy oproti už zavedeným podnikům se stálými zákazníky, a aby se prosadili na trhu, je zapotřebí nových nápadů. "Pokud mladý zemědělec zcela začíná takříkajíc na zelené louce, tak největším problémem je půda, její nákup či sehnat volnou půdu k pronájmu, často musí přeplácet," upozornil Maier.
Podobné bariéry zmiňuje i Havel, od vstupu podle něj mladé zemědělce odrazuje také byrokracie. "Jen dotace pro nové zemědělce nepomohou, ministerstvo musí především hledat cesty, jak potřebnou půdu pro zemědělce zpřístupnit," upozornil Havel.
Menclová uvedla, že nákup půdy, techniky, výstavba zázemí a infrastruktury představují statisícové až milionové náklady. Nárůst podpory ministerstva odborníci vítají, zároveň ale upozorňují na to, že pro přilákání mladých do zemědělství nestačí pouze upravit dotační podmínky, ale je nezbytné celkově zjednodušit a zpřehlednit podnikatelské prostředí v odvětví. Podle dřívějších odhadů v zemědělství chybí přibližně 5000 zaměstnanců.
Státní zemědělský intervenční fond, který spravuje zemědělské dotace, v roce 2023 přijal 657 žádostí o dotace na zahájení činnosti mladého zemědělce, loni už to bylo 780. Ve zmíněných letech fond na podpoře vyplácel zhruba 692,5 milionu korun a 708 milionů korun, po navýšení částky bude mít k dispozici až 1,2 miliardy korun, uvedl na dotaz ČTK.
Z dotace mohou začínající farmáři pokrýt například výstavbu a rekonstrukci zemědělských staveb, pořízení technologií nebo mohou peníze využít na nákup zemědělských nemovitostí, půdy, zvířat, krmiv, hnojiv a osiv.