
Inflace v Česku je nečekaně nízká, spadly i ceny potravin či energií
Inflace v Česku v září nečekaně výrazně zpomalila. Tempo růstu hladiny spotřebitelských cen totiž činilo meziročně jen 2,3 procenta, plyne z předběžných dat ČSÚ. Analytici oslovení agenturou Bloomberg čekali ve střední hodnotě svých odhadů růst čítající 2,6 procenta. Z celkem devatenácti expertních odhadů žádný neodpovídal hodnotě 2,3 procenta, všechny byly vyšší, nejvyšší zněl na 2,9 procenta.
Inflace citelně zaostala také za odhadem České národní banky, která stejně jako analytický konsensus předpokládala ve své aktuální prognóze inflaci 2,6 procenta.
Klíčovým důvodem slabší než vyhlížené inflace je meziměsíční pokles cen v položce, do níž spadají potraviny, alkohol a tabák, kde se ceny snížily o 0,6 procenta. Poklesly ceny jak zpracovaných, tak nezpracovaných potravin, zatímco řada analytiků předpokládala naopak meziměsíční růst cen v této položce. Meziměsíční pokles cen energií už tak nečekaný není, vzhledem například k příznivému vývoji cen pohonných hmot, kde se v září promítala nejen poměrně nízká cena ropy, ale také relativně silná koruna vůči americkému dolaru. Ke slabší než očekávané tuzemské inflaci přispěly v září částečně také meziměsíční pokles služeb a zboží.
Výrazné zmírnění inflace se však dnes zatím nepromítlo do citelnějšího oslabení koruny. Vůči euru se i po zveřejnění zářijové hodnoty pohybovala kolem úrovně kursu 24,2, tedy poblíž svých maxim za celé období od roku 2023. Trh tudíž nepředpokládá, že by Česká národní banka pod vlivem dnešních čísel zásadněji změnila svůj dosavadní postoj ve prospěch dalšího snižování svých úrokových sazeb. Poměrně silná úroveň kursu koruny bude společně s ochlazováním ekonomiky a pozvolna zhoršující se situací na trhu práce v nadcházejících měsících tlačit inflaci je dvouprocentnímu cíli České národní banky.
Autor: Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank