Existují konference. A pak existují pivovarské konference.

Na pódiu jsme řešili budoucnost automatizace, robotizace i umělé inteligence v pivovarech.

Ale tahle konference je ještě něčím výjimečná.

Není to jen odborná akce. Je to každoroční setkání lidí, kteří spolu celý rok spolupracují, občas si konkurují, ale hlavně se znají a pak se konečně potkají osobně. Je vidět, že se na sebe opravdu těší. Občas možná i natolik, že networking dostává přednost před prezentacemi. A víte co? K tomuhle oboru to prostě patří.

Právě tahle atmosféra se krásně přenesla i do závěrečné panelové diskuse o budoucnosti pivovarů, kterou jsem měla možnost moderovat. A přesně takové debaty mě baví nejvíc – když panelisté nezůstávají u připravených odpovědí, ale začnou mezi sebou opravdu diskutovat, sdílet zkušenosti z praxe a reagovat jeden na druhého. V tu chvíli vznikají ty nejzajímavější myšlenky.

To mi znovu připomnělo, že moderování není jen o hlídání času a představování řečníků. Je hlavně o tom vytvořit prostředí, ve kterém se lidé cítí dobře, mají chuť otevřeně mluvit a společně posunout debatu o kus dál.

A možná právě to je pro moderátora ta největší odměna – když přestane být středem pozornosti a diskuse začne žít vlastním životem. Přesně to se na téhle konferenci povedlo.

Přiznám se ještě k jedné věci. Když jsem se dozvěděla, že závěr konference obstará legendární skupina Brutus, byla jsem trochu skeptická. Říkala jsem si: Na odbornou konferenci? Opravdu?

No… spletla jsem se.

Atmosféra byla fantastická a bylo krásně vidět, že pivo a rock k sobě zkrátka patří.

Čím dál víc si uvědomuji, jak mě právě moderování odborných konferencí profesně naplňuje. Každý obor má svou vlastní kulturu, energii i humor.

A pivovarníci? Ti jsou v tomhle naprosto jedineční.

Děkuji organizátorům za důvěru, všem řečníkům za otevřené diskuse a účastníkům za skvělou atmosféru.

A už teď jsem zvědavá na příští ročník v pivovaru Primátor.