Družstva mohou farmářům zajistit lepší ceny a stabilitu, zájem o ně roste

Praha 13. července (ČTK) - Odbytová družstva mohou v dnešní době stejně jako v minulosti představovat odpověď na řadu problémů, kterým zemědělství čelí. Zemědělcům umožňují získat lepší postavení na trhu i lépe zvládat výkyvy cen či nákladů. V rozhovoru s ČTK to řekl předseda Družstevní rady Zemědělského svazu ČR Martin Lev. Podle něj roste mezi zemědělci o sdružování do odbytových družstev zájem, rozvoj ale brzdí historická nedůvěra i chybějící podpora. Pro rozšiřování družstevnictví je tak podle něj nejprve potřeba změnit smýšlení lidí a následně se zaměřit i na posilování vertikální integrace, což by znamenalo nejen společný odbyt, ale i vlastní zpracovatelské kapacity anebo logistiku.

"Dnes se děje to, že zemědělské subjekty se sdružují v odbytová družstva, je to úplně stejná situace, jako byla před 170 lety, kdy my umíme vyrobit, ale neumíme v té konkurenci jako zemědělci dneska dobře prodávat na trhu. Proto máme odbytová družstva," řekl Lev.

Hlavní přínos odbytových družstev spatřuje Lev ve vyjednání lepší výkupní ceny pro zemědělce. "Pokud chceme z jednoho podniku prodat denně 12.000 až 13.000 litrů mléka a máme proti sobě mlékárnu, která nakupuje 1,5 milionu litrů, tak ta mlékárna se s námi nebude nijak zvlášť bavit a nebude brát zřetel na to, jakou my chceme cenu. Ona je pod velkým tlakem mezinárodních maloobchodních řetězců," řekl Lev.

Kromě silnější vyjednávací pozice může být společný postup formou odbytové organizace pro zemědělce výhodný i z pohledu snižování nákladů. Družstva dokážou například vyjednat lepší cenu nafty či výhodnější pojištění. Význam družstev podle Lva v dnešní době roste i v souvislosti s narůstajícím počtem zanikajících malých farem, v EU jde až o 1000 denně. Družstva přináší stabilitu, ochranu a mají sílu za zemědělce vyjednat třeba i lepší podmínky v plnění některých předpisů, upozornil Lev.

Aby družstvo bylo při vyjednávání úspěšné, musí mít zejména velký objem produkce. "To znamená v té vyjednávací pozici, pokud smlouvu vypovím, tak ta druhá strana si musí být vědomá, že ji to bude bolet," řekl Lev. V Česku je v současnosti největší odbytové družstvo vlastněné zemědělskými podniky mlékařské, sdružuje přes 300 členů a zastupuje 22 procent celkového trhu s mlékem.

Do odbytových družstev jsou v ČR sdružení i někteří ovocnáři či zelináři, jejich pozice ale zatím není tak silná. "Jsou podniky, které odmítají přistoupit na tu družstevní myšlenku a vzdát se kontroly nad svou cenotvorbu a odbytem. Chtějí si to řešit sami," uvedl Lev. Státní zemědělský intervenční fond loni podle svého seznamu evidoval 17 organizací producentů pro odvětví ovoce a zelenina. V odvětví mléka bylo loni organizací 20.

Předseda ale očekává, že družstva budou nadále nabírat nové členy a do budoucna by se podle něj měla integrovat i vertikálně a vytvořit i vlastní zpracovatelské kapacity nebo dopravní služby. Tím by se mimo jiné mohla posílit soběstačnost venkova, vzrůst přidaná hodnota a omezit závislost na velkých zpracovatelích a obchodních sítích. V zahraničí podle Lva už podobné případy fungují. K většímu rozvoji by podle něj také pomohlo, kdyby dotační tituly zvýhodňovaly zemědělce sdružené v odbytových organizacích a kdyby existovala jasná politická podpora pro společné infrastrukturní projekty.