Analytici: Očekávané zdražování potravin není příliš překvapivé

Praha 5. prosince (ČTK) - Podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Víta Hradila bylo očekávání poklesu cen potravin spíše zbožným přáním vlády. Připomněl, že v minulosti se snižování zdanění do spotřebitelských cen propisoval maximálně z 50 procent a zbytek zůstává v maržích firem. "V nejoptimističtější variantě tak mohlo zlevnění činit maximálně necelých 1,5 procenta. Jelikož ovšem v lednu dochází k přeceňování směrem nahoru každý rok, bylo jasné, že takto marginální sleva nemá šanci se hmatatelně projevit. Co se naopak zaručeně projeví bude snížený výběr DPH, a hlavním poraženým tedy zůstává daňový poplatník," uvedl.

Hlavní ekonom skupiny DRFG Martin Slaný míní, že ceny nejsou podmíněné daněmi, ale výsledkem působení nabídka a poptávky. "Vidina, že snížení DPH se automaticky propíše do cen byla vždy naivní. Vysoký růst cen potravin nemá viníky v proradných agrobaronech, výrobcích potravin či nenasytných obchodních řetězcích, ale viníkem je inflace," řekl. Dynamika růstu inflace podle něj v posledních dvou až třech letech dobře vysvětluje i růst cen potravin. Uvedl také na to, že v ČR je cenový vývoj potravin podprůměrný ve srovnání s vývojem jádrové inflace.

Zdražení potravin i přes nižší sazbu DPH není překvapivý ani podle analytika XTB Tomáše Cverny. Potraviny podle něj levnější nebudou hlavně kvůli vysokým cenám energií. Ty by měly růst kvůli plánovanému zvyšování regulované složky. Podle Cverny by to mohlo motivovat domácnosti k šetření energie i potravin. Tempo růstu cen v obchodech by mohlo zvolnit v případě, že spotřebitelé nebudou vysoké ceny akceptovat, uvedl.

I podle Hradila nemůže ke zlevnění podnikatele přimět nic jiného než obava o ztrátu zákazníků. "Sklízíme tedy plody politiky uplynulých desetiletí, kdy regulační a dotační politika způsobila vznik oligopolních struktur, kdy trh ovládá několik málo velkých hráčů, kteří si navzájem dostatečně nekonkurují," doplnil.

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) opakovaně mluvil o tom, že v Česku je třikrát více obchodů na počet množství obchodů na obyvatele než v Německu, kde je to na připadá na jedna prodejna na 5700 lidí. V ČR je to 1681 obyvatel. I to podle ministra přispívá k vyšším cenám než v zahraničí. Podle Hradila je to kuriózní tvrzení vzhledem k tomu, že o výstavbě rozhoduje provozovatel. Podnikatelsky nedává smysl, aby si firmy snižovaly tržby a zatěžovaly vyššími náklady řetězec tak, aby musely enormně zdražovat, míní.

Analytik Capitalinked Radim Dohnal k tomu uvedl, že v ČR je sice více obchodů, ale výrazně menší trh a nižší konkurence. "Trh ČR je více trhem prodávajících. Vláda s tím nemůže nic udělat," doplnil. Poukázal také na to, že v Německu je obecně nižší menší hustota i nemocnic, škol, benzinek a také méně koncentrované vlastnictví. "Avizované lednové zvýšení cen má původ hlavně u velkých výrobců a ti se odvolají na jejich náklady. Ve zbytku roku čekám pokles cen potravin," dodal.