Svaz pivovarů ocenil nejlepší pivovarské a sladařské odborníky

Pivovarství

Svaz pivovarů ocenil nejlepší pivovarské a sladařské odborníky

14.05.2013 11:01:00

Český svaz pivovarů a sladoven udělil Ceny českého sládka Františka Ondřeje Poupěte za přínos pivovarství, sladařství a návazných odvětví v České republice 2013. Stalo se tak na slavnostním večeru, který se konal pod záštitou ministra zemědělství Ing. Petra Bendla.

V letošním roce Cenu F. O. Poupěte obdržel Karel Kosař, který se stal iniciátorem myšlenky ochrany českého piva a spolurealizátorem prosazení registrace Chráněného zeměpisného označení České pivo. Druhou vyznamenanou je Dana Matoulková, která cenu získala za přínos k rozvoji české pivovarské mikrobiologie. Ocenění letos patří také Vilému Nohelovi za dlouholeté a úspěšné vedení výroby a řízení kvality ve skupině pivovarů PMS Přerov a.s. „Cenou splácíme dluh těm, kteří se nejen zapsali do historie našich oborů, ale v současnosti stále přispívají významným ekonomickým a podnikatelským činem k věhlasu našeho piva. Uvědomujeme si, že jejich práci a obecněji přínos musíme připomínat více než doposud, a proto jsme v loňském roce nově ustanovili toto ocenění,“ řekl František Šámal, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven.

Karel Kosař
Poté, co v roce 2003 narazil Karel Kosař na definici piva v předpisech EU a s překvapením zjistil, že „…pivo je slabě alkoholický nápoj vyráběný infuzní metodou rmutování, možné jsou i jiné způsoby…“, napadla ho myšlenka, že by mělo být na pivo zavedeno Chráněné zeměpisné označení (CHZO) České pivo, které zaručí zachování energeticky náročných výrobních postupů při výrobě, a tím také výjimečnost českého piva. Po několikaleté cestě, která byla doprovázena rozsáhlým výzkumem typických vlastností českého piva, představil v roce 2004 Výzkumný ústav pivovarů a sladoven první definici českého piva. Ta byla předána k projednání do Bruselu. V roce 2008 bylo Chráněné zeměpisné označení České pivo oficiálně schváleno. K dnešnímu dni používá CHZO České pivo 13 pivovarů pro 71 značek piva, což odpovídá přibližně 60 % tuzemského pivního trhu. Výrobci jsou pod kontrolou Statní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI). Uživatelé označení musí například prokazovat, že 80 procent sladového sypání na várku je vyrobeno z jarního ječmene odrůd schválených pro České pivo, dále 30 procent chmele na várku musí tvořit Žatecký chmel, nebo jeho klony a v neposlední řadě, musí technologické postupy odpovídat předpisům specifikace.

Dana Matoulková
Nejvýznamnějším výsledkem projektu Matoulkové a jejího týmu je nová kultivační půda pro detekci bakterií rodu Pectinatus, která spolu s novou technikou odběru vzorků zvyšuje pravděpodobnost záchytu striktních anaerobů v podmínkách pivovarských provozů. Jedná se o rychlou a spolehlivou metodu detekce bakterií, umožňující prakticky eliminovat rizika koloidního a senzorického poškození stáčeného piva. Metoda navíc snižuje náklady pivovarů s reklamačním řízením.

Proč k vývoji nové metody detekce bakterií došlo?
Jedním z faktorů, které ovlivňují mikrobiologickou stabilitu piva, je obsah kyslíku. Jeho nízká koncentrace snižuje riziko zkažení hotového piva běžnými pivovarskými kontaminanty a je mimořádně důležitá pro dosažení koloidní a senzorické stability. A proto se s rozvojem moderních technologií stáčení, které umožňují redukovat obsah kyslíku ve stáčených pivech na minimum, objevil pro pivovarníky zcela nový problém a tím jsou anaerobní kontaminace. Matoulková a její tým byli osloveni s požadavkem vyvinout spolehlivou a rychlou metodu detekce bakterií rodu Pectinatus, objasnění jeho perzistence v provozech pivovarů a navržení postupů ke snížení rizika kontaminace piva.

Vilém Nohel
Vilém Nohel pracuje od roku 1994 jako výrobně-technický ředitel pivovarů Zubr, Litovel a Holba. Je zodpovědný za nákup surovin, řízení výroby a kvality. Vybudoval tým odborníků, kteří zodpovídají jak za klíčovou kvalitu surovin, tak za kvalitu výsledného produktu. Pod jeho vedením dosahují pivovary dlouhodobě výrazné úspěchy na odborných degustačních soutěžích. Mezi nejprestižnější degustační soutěže patří České pivo (za dobu existence této soutěže získaly pivovary skupiny PMS celkem 42 umístění na prvních třech místech), Zlatý pohár PIVEX (Pivovary PMS získaly celkem 41 umístění na prvních třech místech, z toho 15 umístění na prvním místě) a Česká pivní pečeť (na základě bodového hodnocení umístění na prvních třech místech vede historickou tabulku od roku 2001 Pivovar Litovel). Je prokazatelné, že Pivovary skupiny PMS Přerov jsou dlouhodobě velmi úspěšné v těchto třech nejprestižnějších pivních soutěžích. Standardně se umísťují na prvních třech místech v průřezu všech kategorií vyráběných piv (speciály, ležáky, výčepní, nealko). Soutěže jsou hodnoceny odbornými degustátory z řad pracovníků konkurenčních pivovarů, technologů, pracovníků VUPS a zástupců VŠCHT.

Cena českého sládka Františka Ondřeje Poupěte
Cena F. O. Poupěte zahrnuje také ocenění za počin v oblasti vědy, výzkumu a může být uděleno i více subjektům. Vyhlašovatelem je ČSPS, který akci zaštiťuje a organizuje ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství ČR. Návrhy na ocenění může předložit člen i nečlen ČSPS. Držitelem ocenění se může stát též subjekt mimo ČSPS a sektor pivovarství, sladařství a návazná odvětví. Oceněná osobnost nebo kolektiv obdrží umělecký předmět z dílny novoborských sklářů. Cena není spojená s finanční odměnou.

Historie
František Ondřej Poupě (1753–1805) byl legendární sládek nazývaný „velmistr“. Sládkovskému řemeslu se vyučil v Třebíči a působil mj. v pivovarech ve Štěkni u Písku, v Tachově, v hraběcím pivovaru v Hořovicích, také byl sládkem knížecího schwarzenberského pivovaru v Jinonicích. Od roku 1794 působil v Praze. Poupě doporučil a zavedl reformy, které zlepšily výrobu a kvalitu piv, např. zlepšil ekonomiku vyhřívání varných pánví, zlepšil také kontrolu teploty kvašení piva teploměrem atd. Své poznatky publikoval a v roce 1804 byl Vlastenecko-hospodářskou společností v Království českém jmenován jejím dopisujícím členem. Na sklonku 18. století založil v Brně první pivovarskou školu na světě, čímž o 100 let předběhl obdobné snahy v jiných zemích.

www.ceske-pivo.cz

Plně automatizovaný pivovar v Podněstří se zrodil v režii české a slovenské spolupráce

↑ nahoru