Odkolek - zchudlý šlechtic, který se stal úspěšným mlynářem

Pekárny a mlýny

Odkolek - zchudlý šlechtic, který se stal úspěšným mlynářem

26.08.2017 10:00:00

Praha 26. srpna (ČTK) - František Serafin Odkolek pocházel ze starobylého českého rytířského rodu Odkolků z Újezdce. Do tehdejších Sovových mlýnů na pražské Kampě ale přišel roku 1840 jako pouhý tovaryš. Jeho šlechtičtí předci totiž po Bílé hoře zchudli a rod ztratil na významu. Odkolek, od jehož narození uplyne 29. srpna 200 let, byl ale podnikavý muž a postupně se vypracoval v jednoho z nejznámějších českých podnikatelů. Známost jím založeného mlynářského a pekařského impéria trvá do dnešních dní.

František Serafin Odkolek se původně živil jako takzvaný mlynářský krajánek, což byl vyučený mlynář bez vlastního mlýna. Jako takový přišel v roce 1840 do pražského Sovova mlýna na Kampě. Majitelem mlýnů, jejichž historie spadá až do středověku, byl tehdy František Trödl. Třiadvacetiletý Odkolek natolik okouzlil jeho dceru Marii (dědičku mlýnů), že byla brzy svatba. Odkolek působil v mlýnech nejprve jako správce. A když v roce 1850 mlynář Trödl zemřel, stal se jejich majitelem. Ještě téhož roku založil firmu František Odkolek.

Odkolkova podnikavost dala mlýnům novou tvář. Roku 1858 si podal žádost o přestavbu mlýna na "amerikánský" neboli parní. Adaptoval mlýn a postavil novou dvoupatrovou budovu, která získala romantické fasády s ozubenými štíty. Byla postavena nová strojovna i vysoký komín. V roce 1865 přikoupil Odkolek další dům, v němž zřídil vlastní pekárnu. Byl to výborný krok pro boj s konkurencí. Pekárnu mohl zásobovat vlastní kvalitní a čerstvou moukou, což se pozitivně odrazilo na kvalitě a chuti pekárenských výrobků.

Později přišel s dalším zajímavým nápadem. Založil síť prodejen, v níž mohl umístit část vlastní produkce. Kolem roku 1870 provozoval jen v Praze osm filiálních prodejen. Pro mnoho z nich se mu podařilo získat lukrativní místa v centru Prahy a věhlas a známost "pečiva od Odkolka" rychle rostla.

František Serafin Odkolek většinu svého devětapadesátiletého života zasvětil rozvoji své firmy. Jeho náhlá smrt, 25. prosince 1876, však zmařila jeho další plány na rozšíření podniku. Firmy se ujal jeho syn Jindřich, který byl také prvním předsedou Pražské plodinové burzy. Vynikal však nejen obchodním, ale i technickým talentem a proslavil se i jako tvůrce prvního českého psacího stroje.

Po jeho smrti v roce 1885 zůstal rod Odkolků bez mužských potomků a dědičkou firmy se stala Jindřichova sestra Zdeňka. Když v roce 1896 mlýn na Kampě vyhořel (požáru unikla pouze pekárna a obchod), pražská obec jeho obnovu nedovolila. Vadil jí zejména komín, jehož kouř znečišťoval vzduch v centru města.

Na začátku minulého století přestaly kapacity 50 let staré továrny stačit a firma přesídlila do Vysočan. V té době to už byla velká akciová společnost a svou pozici si uchovala během celé první republiky a úspěšně přežila i druhou světovou válku. Radikální změnu přinesl až rok 1945, kdy byla do podniku jmenována národní správa, a později stát firmu znárodnil. Od 50. let minulého století působila pod názvem Pražské pekárny a mlýny. Ke jménu svého zakladatele se vrátila v roce 1994. Nyní je firma součástí společnosti United Bakeries, jedničky na tuzemském pekárenském trhu, která vznikla spojením Delta Pekáren s Odkolkem.

Letos pekárny ovládla lucemburská rodinná firma Moulins de Kleinbettingen. Dříve pekárny ovládali skrze lucemburskou firmu European United Bakeries bratři Jaroslav a Marko Paříkovi. V roce 2005 firma opustil již nevyhovující areál ve Vysočanech a dnes sídlí v Praze v Jinonicích. Ve areálu ve Vysočenech nyní podle tisku patří italské společnosti FIM Group, od které ho chce odkoupit firma Metrostav, která zde plánuje podle týdeníku Euro vybudovat především byty.

Plně automatizovaný pivovar v Podněstří se zrodil v režii české a slovenské spolupráce

↑ nahoru