Cukrovary

Moravskoslezské cukrovary loni vydělaly 604 milionů korun

30.10.2012 13:15:00


Moravskoslezské cukrovary, jeden z největších producentů cukru v Česku, loni hospodařily se ziskem 604,5 milionu korun. Firma z Hrušovan nad Jevišovkou na Znojemsku zpracovala dokonce o 400 000 tun suroviny více, než plánovala. ČTK to zjistila ze Sbírky listin. Firma se nyní chystá přizpůsobit nové cukerní politice EU, která bude platit od roku 2015. Společnost hospodařila nad plán, a to nejen ve zpracování suroviny, ale i v prodeji cukru. Předpoklad byl prodat 127 000 tun, firma však prodala 173 000 tun, což bylo o 35 000 tun více než v roce 2010. Výkon firmy činil 3,1 miliardy korun, což jsou se ziskem nejlepší čísla za posledních deset let.

Společnost se také musela poprat s měnící se situací na trhu. „Po období přebytku cukru řeší Evropská unie už od roku 2010 jeho nedostatek na evropském trhu. Pro hospodářský rok 2011/12 bylo ke zlepšení nabídky cukru přijato mimořádné opatření k uvolnění mimokvótového cukru na trh EU. V prosinci 2011 to bylo 400 000 tun, letos v květnu 250 000 tun. Vzhledem k vysoké úrodě suroviny byla i vysoká výroba mimokvótového cukru. Proto byl limit vývozu na toto období navýšen na 1,35 milionu tun,“ uvedl ve výroční zprávě předseda představenstva Stanislav Tobola.

Loni Moravskoslezské cukrovary zpracovaly 1,1 milionu tun cukrovky a vyrobily 162 500 tun rafinovaného cukru, k tomu ještě 7 000 tun biocukru. Firma si nechala vyrobit dalších 30 000 tun v Polsku. Společnost v loňském roce zaměstnávala 379 lidí, provozuje dva závody, a to v Hrušovanech a Opavě. V plánu na příští řepnou kampaň hraje závažnou roli situace na trhu s cukrem v Evropské unii, na nějž se přenáší nestálost světového cukerního trhu. „Tomu musíme přizpůsobit záměry a hledat příležitosti dalšího růstu po roce 2015, kdy skončí platnost současného režimu cukerní politiky v Evropské unii,“ prohlásil Tobola. Firma by chtěla příští rok dosáhnout tržeb 2,3 miliardy korun a zisku přes 400 milionů.

ČTK

Plně automatizovaný pivovar v Podněstří se zrodil v režii české a slovenské spolupráce

↑ nahoru