Kostelecké uzeniny loni kvůli ceně prasat snížily zisk na půlku, nevyužily investiční dotace

Masný průmysl

Kostelecké uzeniny loni kvůli ceně prasat snížily zisk na půlku, nevyužily investiční dotace

07.08.2020 09:15:00

Praha 7. srpna (ČTK) - Hlavnímu českému zpracovateli masa - Kosteleckým uzeninám - loni meziročně vzrostly tržby za prodej řeznického a uzenářského zboží o 6,4 procenta na 5,7 miliardy korun. Zisk firmě však klesl o zhruba 45 procent z předloňských 119,5 milionu korun na loňských 67,1 milionu Kč. Společnost to uvádí ve výroční zprávě umístěné ve Sbírce listin. Jak ČTK řekl mluvčí firmy Karel Hanzelka, za poklesem zisku stojí vysoké ceny prasat a navyšování mezd. Společnost patří pod koncern Agrofert, který v únoru 2017 vložil současný premiér Andrej Babiš (ANO) do svěřenských fondů.

"Meziroční pokles zisku byl způsoben dvěma příčinami. Došlo k růstu osobních nákladů a také k dramatickému nárůstu ceny vstupní suroviny, kdy jsme zaznamenali rekordně vysoké ceny prasat," uvedl mluvčí. Letošní vývoj pak nechtěl komentovat, hlavně kvůli obtížným predikcím kvůli koronavirové krizi.

Firma loni snížila celkový počet zaměstnanců o dva na 1296 lidí, na mzdách vyplatila 496 milionů korun, což bylo o zhruba 20,5 milionu korun více než v předchozím roce. Osobní náklady společnosti loni stouply na 677 milionů korun proti předloňským 647 milionům, o zhruba tři miliony korun vzrostly také mzdy vedení firmy na 18,7 milionu korun z předloňských 15,5 milionu Kč. Na odměnách pak členům řídících a kontrolních orgánů vyplatila společnost 6,26 milionu Kč.

Společnost loni získala přes 2,75 milionu korun od ministerstva průmyslu a obchodu jako investiční dotaci na projekt úspor energií v Plané nad Lužnicí. Od Státního zemědělského intervenčního fondu pak firma evidovala stejně jako předloni přísliby necelých 50 milionů Kč na inovace při krájení a balení masných výrobků, 75 milionů korun na optimalizaci bourání vepřového masa a vývoj masných polotovarů a přes 70 milionů korun na inovace technologie výroby tepelně opracovaných masných výrobků pasterizovaných v obalu. Ani jednu z těchto dotací loni nečerpala.

Konsolidovaný zisk koncernu Agrofert loni meziročně vzrostl na téměř trojnásobek, a to na 4,48 miliardy korun proti předloňským 1,67 miliardy Kč. Po předloňském poklesu se dostal na hodnoty roku 2017. Konsolidované tržby loni rostly o 4,54 miliardy na 162 miliard korun, sdělil již dříve mluvčí. Hospodaření holdingu se zlepšilo díky segmentu chemie. Česká vláda kvůli dotacím Agrofertu žalovala Evropskou komisi. Jde o platby za téměř 247.000 eur (6,3 milionu korun) z Programu rozvoje venkova pozastavené kvůli možnému Babišovu střetu zájmů.

V zemědělském sektoru ohlásil již dříve Státní zemědělský intervenční fond, že Agrofertu nebude vyplácet investiční dotace od února 2017, kdy začal v ČR platit zákon o střetu zájmů. Loni v listopadu pak fond oznámil, že uvolní dotace za období od února 2017, kdy Babiš převedl firmu do svěřenských fondů, do srpna 2018, kdy začalo platit přísnější evropské nařízení. Schválila to i Evropská komise.

Zemědělci bojují s dopady koronaviru, pomoci jim může digitalizace

↑ nahoru