Masný průmysl

Chovy kachen a hus se od loňska rozšířily, poptávka roste

12.07.2013 15:55:20

Tuzemské chovy hus se od loňska rozšířily o třetinu, chovy kachen bezmála o desetinu, vyplývá z čísel Českého statistického úřadu. Poptávka po husím a kachním mase v Česku podle chovatelů a zpracovatelů roste. Zvyšuje se také vývoz, zejména mláďat. Z dlouhodobého hlediska je však patrný pokles produkce vodní drůbeže zejména v důsledku levných dovozů.

Zatímco loni na jaře čítaly chovy kachen 249.000 kusů, letos to bylo 272.000. Počet hus se na začátku letošního dubna blížil 20.000, zatímco loni se jich v zemi chovalo ani ne 15.000. "Není to náhoda, stavy kachen a hus se mírně navyšují, jednak se u kachen zvedá domácí produkce a dále se část, zejména mláďat, vyváží," řekl ČTK předseda správní rady Sdružení drůbežářských podniků Milan Říha. Zatímco v minulosti se kachní a husí maso jedlo především o svátcích či na hostinách, současným trendem je prý především u kachního celoroční spotřeba.

Poptávka se podle Říhy, který je zároveň generálním ředitelem největšího zpracovatele drůbeže v ČR, společnosti Vodňanská drůbež, přesouvá od mraženého masa směrem k chlazenému. Většímu zájmu spotřebitelů o kachní maso napomáhá také fakt, že část kachen se prodává v porcovaném stavu. "Vodňanská drůbež v současné době připravuje další výrobky, uzenářské, hotová jídla, kterými chceme dále rozšířit sortiment výrobků z kachního masa," uvedl Říha.

Rostoucí poptávku po husím mase ČTK potvrdil Josef Tříska ze společnosti Rohozenská husa. Jediná husí farma na Vysočině a jedna z mála v ČR se zabývá chovem hus, líhnutím a prodejem housat a výkrmem pečínkových hus. "V posledních letech opět zažíváme boom, ale celkově je hus a housat v ČR málo," uvedl. Část produkce se podle něj vyváží do zahraničí, přebytek hus ale není ani v dalších středoevropských zemích.

Zvýšený zájem o husy je podle Třísky dán několika vlivy. "Je zde veliká poptávka po kvalitním, čerstvém mase s prověřeným původem, kde má zákazník jistotu, že husa vyrostla na českém venkově," uvedl Tříska s tím, že růst poptávky umocňují opakované průšvihy s nekvalitními potravinami v obchodech. Čerstvá husa je však podle něj pouze sezonní záležitostí spojenou s podzimem. Zájmu o vykrmené husy v posledních letech napomáhá také oživení oslav svátku svatého Martina, na který se tradičně pečou martinské husy.

Přesto, že se farmě daří, nejedná se podle Třísky o příliš výnosný obchod. "O chovné husy se musíme starat celý rok a produkce je pouze několik měsíců," poznamenal. V současné době firma chová zhruba 2000 chovných hus a vylíhne přibližně 30.000 housat. Mezi zákazníky převažují čeští chovatelé, ale farma vyváží také na Slovensko, do Rakouska a Německa. Podíl kachního a husího masa na celkové spotřebě masa v Česku je velmi malý. Podle Říhy vychází zhruba na 1,5 kilogramu ročně. Češi přitom v průměru ročně snědí více než 80 kilogramů masa, z čehož přibližně polovinu představuje vepřové.

Přes loňský meziroční nárůst jsou počty hus i kachen stále výrazně nižší než například ještě v roce 2005, kdy bylo hus přes 32.000 a kachen více než 420.000. Podle Říhy stojí za poklesem domácích chovů zejména dovoz levných mražených kachen z Maďarska a částečně z Německa. Nejvyšší produkce kachního a husího masa za posledních deset let byla v Česku v roce 2006, kdy bylo poraženo 3,1 milionu kusů vodní drůbeže, loni to bylo 1,4 milionu, tedy méně než polovina.

Vedle komerčních chovů byly v minulosti významné také domácí chovy kachen a hus. Přesná čísla o nich nemají drůbežáři k dispozici, patrný je ale výrazný pokles. "Odhadujeme, že jsou na úrovni méně než 30 procent původních stavů," řekl Říha.

ČTK

Plně automatizovaný pivovar v Podněstří se zrodil v režii české a slovenské spolupráce

↑ nahoru