Masný průmysl

Čeští chovatelé prasat museli investovat do zlepšení chovu, jinde v EU se to ale často ingnoruje

Čeští chovatelé prasat museli investovat do zlepšení chovu, jinde v EU se to ale často ingnoruje

28.05.2013 12:41:00

Pro chovatele prasat znamenal příchod roku 2013 mnoho změn, kdy bylo nutné velmi výrazně změnit péči o zvířata. Přestože to vyžadovalo nemalé finanční výdaje, konečné ceny masa se upravily jen minimálně. Podobná situace nastala, když bylo nutné dostát novým normám u klecového chovu slepic. I zde pak Čeští statkáři narážejí na striktní předpisy, které však v řadě jiných zemí ignorují.
Splnění nové welfarové legislativy, respektive směrnice Rady č. 2008/120/ES, představovalo pro chovatele prasat v České republice povinnost dostát hned celé řadě nových podmínek. Obecně lze říci, že se jednalo o proces, jenž zvýšil finanční náklady zemědělců, kteří navíc museli přistoupit i na celou řadu praktických změn.
Chovatelé byli nuceni přikročit k rozsáhlým stavebním úpravám – zvětšit kotce, kompletně změnit systém chovu, aby byl pro prasnice příjemnější, a zařadit mnoho nových, dříve nepoužívaných prvků. Pokud by k úpravám (nebo přinejmenším k jejich části) nepřistoupili, znamenalo by to postupný útlum a zrušení chovů. Většina z nich proto i přes nepříznivou situaci investovala do přebudování farem.
„Zlepšení welfare nejsou většinou z hlediska ekonomiky příliš produktivní změny. Návratnost investic je přibližně dvacet let. Pokud budou chovatelům, kteří chovy zrekonstruovali a bojují s vyššími náklady, bez sankcí konkurovat chovy, jež pohodu zvířat nezměnily, může to znamenat jejich konec,“ uvedl k této problematice ředitel Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě Ing. Jan Stibal.
Takzvaná welfarová legislativa přináší i celou řadu dalších změn: chov prasnic ve skupinách, vybavení kotců motivačními „hračkami“ nebo protiskluzovými podlahami. V případě, kdy to umožňuje technologie, je dokonce povinné podestýlání slámou. Celkově se dá říci, že se životní prostor prasat v poslední době výrazně zlepšil.
Kromě toho již delší dobu platí i jiná opatření, která představují zákaz kupírování ocasů, rutinního uštipování špičáků a kastrací bez lokálního umrtvení.
„Zlepšování životních podmínek zvířat je v posledních letech velmi důležitá součást chovu. Pro mnohé laiky je však pravděpodobně překvapení, že chovatelé tyto změny vesměs vítají,“ řekl Jan Stibal a dodal: „Dnešní technologie umožňují poskytnout zvířatům větší pohodu a ta jde ruku v ruce s dobrou užitkovostí. Chovatelé, nebo přinejmenším jejich drtivá většina, tak rozhodně mají zájem, aby byla zvířata chována v dobrých podmínkách s náležitou péčí. Samozřejmě jsou v nařízení i části, které příliš smyslu nedávají a jsou jen populistickým výkřikem. Celkově ale převládá pozitivní dojem.“
Plnění všech částí zmíněné směrnice jsou důsledně kontrolována, což potvrzují všichni tuzemští zemědělci, kteří se chovu prasat věnují. Příslušné kontrolní orgány zkoumají, zda jsou dočasně samostatně ustájená zvířata, například nemocná, chována v kotcích směrnici odpovídajících rozměrů, zda mají podestýlku nebo dostatečný přísun potravy. Kontroloři prověřují dokonce míru hluku a intenzitu osvětlení.
Jedním z největších problémů celé welfarové novely, jak doplnil Ing. Jan Stibal, je právě kontrola. V České republice je tradičně velmi přísná a všechny chovy díky tomu novou legislativu splňují. Jinak je tomu ale v mnohých okolních zemích. Překvapivě velká část chovatelů v Evropě nařízení neplní, přestože platí už od počátku roku a zdá se, že je to ze strany jejich vlád tiše tolerováno.
„Evropská unie bohužel v podstatě nemůže vymáhat svoji legislativu na úrovni jednotlivých chovů. Zahájila sice infridgement (soudní jednání – pozn. red.) se státy, v nichž je tolerováno neplnění legislativy, ale celý proces je velmi bezzubý. Přibližně čtvrtina chovatelů prasat produkuje svá zvířata v nelegálních podmínkách a situace se zřejmě nijak rychle nezmění. Zůstává proto na spotřebitelích, aby se rozhodli, zda preferují maso z chovů, které jsou přátelské ke zvířatům, ale bohužel o něco dražší, nebo z chovů, které nerespektují zákony ani pohodu zvířat a jsou schopny nabídnout mírně levnější produkty,“ uzavřel ředitel Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě.
Zda nejsou některé požadavky nové směrnice přehnané, je diskutabilní. Faktem však zůstává, že se podmínky života hospodářských zvířat v posledních letech výrazně mění k lepšímu.

Welfare představuje vytvoření takových podmínek života zvířat, ve kterých jsou zcela odstraněny nebo minimalizovány veškeré negativní vlivy, které by mohly ohrožovat zdraví zvířat, způsobovat jim bolest, utrpení nebo psychickou újmu. V praxi to znamená nejen potřebu chránit zvířata před zraněními, nemocemi a týráním, ale navíc i snahu umožnit jim v maximální možné míře přirozené chování.

Jarmila Šnoblová, agentura JAPA
www.agenturajapa.cz

Plně automatizovaný pivovar v Podněstří se zrodil v režii české a slovenské spolupráce

↑ nahoru